Archive for the ‘Recenze’ Category
Dnes pro vás mám tyto jednoduché „military“ hodinky značky Seiko. Tento typ hodinek je mému srdci blízký a mám pocit, že v poslední době prožívá svůj velký návrat. Přiznám se, že mě tento model zaujal tak moc, že jsem chvíli uvažoval, že si je nechám. Pak se ale objevily jedny chronografy Citizen… a znáte to. Takže – co se mi na nich líbilo a nelíbilo?
Určitě jste i vy někdy v životě slyšeli jméno Jacq-Yves Cousteau. Možná si hned nevybavíte v jaké souvislosti, i mě to dělalo chvíli problém, ale krátký výlet na Wikipedii mi připomenul, že se jedná o slavného francouzského oceánografa, vynálezce a potápěče. A právě pro jeho zaujetí moři a oceány a jeho význam pro moderní způsob potápění, se společnost IWC rozhodla spojit s Cousteau Society, neziskovou organizací zaměřující se na ochranu mořského života, a vytvořit v rámci své kolekce Aquatimer jedinečné hodinky IWC Aquatimer Chronograph Edition „Expedition Jacques-Yves Cousteau“, jako poctu jeho památce.
Ano. Ano, ano a ano. Ano, tyto hodinky připomínají hodinky řady „Radiomir“ značky Officine Panerai. Ano, ten tvar pouzdra je nezaměnitelný. Ano, i design číselníku a ruček je typický. Tohle jsme si tedy vyjasnili a pojďme se podívat na hodinky, které jsem si pro sebe pracovně pojmenoval „Bronzová ponorka“ z dílny Ondry papi Berkuse. Ne, Ondra se definitivně nezbláznil – tedy ne víc, než jak ho znám už pár let – jen si potřeboval vyzkoušet výrobu funkční šroubovací korunky a současně potřeboval nějaké hodinky „na otloukání do dílny“. Tak si prostě vyrobil hodinky ze zbytků, něco jako sekerová polévka.
A jak jsem se k nim dostal já? Drzostí, jak jinak. Když jsme se s Ondrou nedávno potkali někde u večeře, nevěřil jsem vlastním očím – hodinky s pouzdrem z bronzu, v jednoduchém čitelném provedení, s ručním nátahem kalibru… po takových hodinkách jsem už dlouho toužil. Drze jsem tedy požádal, abych si je mohl pořádně prohlédnout a Ondra je Ondra, hodinky mi podal a dodal, ať je prostě nosím, dokud mne nepřestanou bavit. Snažil jsem se mu vysvětlit, že to může klidně trvat pár let, a že není správné, aby… no, příliš důkladně jsem tu nabídku neodmítal. A hodinky tak skončily ten večer na mém zápěstí.
Stalo se to každému. Chodíte mnohokrát kolem nějakého domu, sochy, památníku, či jen prostého místa, díváte se kolem sebe a vlastně nevíte, na co doopravdy koukáte. Právě se mi stalo to samé. Kolikrát jsem v Ulmu kolem toho „šutru“ šla, děti se kolem něj honily a mě ani nenapadlo, že se dívám na dílo Maxe Billa. Švýcarský architekt, sochař, grafik, malíř, jeden ze stěžejních žáků školy Bauhaus v Dessau, ale především od konce 50. let dvorní designer hodinek renomované německé firmy Junghans. Ať volím variantu s bílým číselníkem, která tu již byla zveřejněna nebo antracitovou, o kterou půjde dnes, tyto hodinky jsou právě to, co čekáme od odkazu funkcionalismu. Jednoduchost a čisté linie nejsou jen fráze a klišé rádoby znalců, je to prostě styl, s nímž počítáme, vyhledáváme ho a máme ho rádi.
Hodinky se značkou MeisterSinger pro vás možná nebudou tak úplně neznámé. Pro tuto značku jsou typické „jednoručky“ – tedy hodinky, kde vám pro orientaci v čase musí stačit jen jedna ručka. U modelu Singulator se návrháři značky vydali trochu jinou cestou, provedení vlastně je typu „regulátor“, jen ručky tu jsou trochu jinak, než bývá zvykem. Největší není minutová, ale o tom až za chvilku. Ano, zobrazení času je netradiční, ale pokud jste zvyklí na jednoručky MeisterSinger, budete se orientovat okamžitě.
Měl jsem teď možnost se seznámit s dalšími hodinkami značky Fortis. A bylo to příjemné setkání. Kódové označení hodinek „Stratoliner“ má připomenout první letadlo s přetlakovou kabinou pro cestující – Boeing 307 Stratoliner. Ano, tyto hodinky své letecké kořeny nijak nezapírají. Hodinky Forts B42 Flieger Chronograph byly vytvořeny s cílem přinést svému majiteli funkční odolný chronograf. Ale nejen to, tyto hodinky se ani nebojí vody. Ne mne udělaly dojem univerzálního tool nástroje – a to nejen pro piloty.
Kdyby hodinky měly podobně jako hudební soutěže kategorii „skokan roku“, mohly by ji vyhrát klidně tyto hodinky Davosa. Swiss made hodinky, které to s vodou a odolností myslí vážně, s mechanickým strojkem s automatickým nátahem, mají safír, slušnou luminiscenci… a zajímavá je i jejich cena, velmi zajímavá. Ano, v soutěži Watchtime.net byly tyto hodinky vyhlášeny vítězem v kategorii „Potápěčské hodinky roku 2014“ do 1.000 €. Takže dnes pro vás mám seznámení s Davosa Argonautic Automatic.
Značka Glycine byla na těchto stránkách představena již několikrát, ale myslím, že se sluší připomenout alespoň její letošní sté výročí od založení. A není to jen založení, ale opravdových sto let nepřetržité výroby, což není u jiných známých značek zdaleka pravidlem. Dovolím si Vám představit typického zástupce tzv. druhé generace slavné a mezi sběrateli ceněné řady Airman s celým názvem Glycine Airman SST 12 s produktovým číslem 3903.188.
Dnes bych vám rád představil další své hodinky, provází mne už několik let. Na mých zápěstích se vystřídá hodně hodinek i v rámci testování, ale tyhle se tam vracejí spolehlivě, jako dobří holubi. Jsou vlastně jedním z mých splněných hodinkových snů – Seiko Sumo, Archimede Pilot Chronograph, Casio Froggman. Mám ještě pár dalších snů, snad se mi i ty časem splní. Když jsem se kdysi rozhodoval, jaký mechanický chronograf si pořídím, rozhodoval jsem se nakonec mezi Archimede Pilot Chronograph (APCh) a Steinhart „Nav B-Chrono II stainless steel“, tehdy to při výběru vyhrály APCh. A myslím, že tato volba nebyla chyba nebo omyl. Jsou to skvělé hodinky, které se plně vyrovnají hodinkám od věhlasných značek a mnohokrát dražším.
Vzhled těchto hodinek vychází (jak také jinak) ze vzhledu „pozorovatelských hodinek“, tedy Beobachtungsuhr (B-Uhr). Těm jejich typickou podobu vtiskl požadavek Luftwaffe – měly být velké, snadno čitelné ve dne i v noci i za náročných podmínek letecké kabiny. Měly být vybaveny velkou vteřinovou ručkou a jejich seřizování mělo být jednoduché – hlavně kvůli seřizování jednotného času. Výsledkem byly hodinky „mustr A“ a „mustr B“, které vyráběla pro Luftwaffe pětice značek. A tento tradiční design se vrátil koncem 90. let, kdy ho původně značka IWC reinkarnovala. A v myslích nás, hodinkových fandů je tedy podobný vzhled spojen se slovy „letecké hodinky“ tak pevně, že se mnoho výrobců snaží z tohoto vzhledu těžit. V případě značky Archimede jde o volnou inspiraci – ano, původní B-Uhr nebyl chronograf – ale typické znaky zůstaly zachovány. Tedy jednoduché ocelové pouzdro (byť ne o průměru 55 milimetrů), černý číselník, kosočtvercové ručky, výrazné číselné hodinové indexy a výrazná minutová škála. A samozřejmě výborná luminiscence. Ale k tomu se ještě vrátíme.
Jsou hodinky, kvůli kterým by byl člověk schopen asi mnoha pošetilostí – třeba prodat ledvinu, či snad raději svou rodinu do otroctví? Kdo ví? A pro mne to jsou třeba zrovna tyto Officine Panerai – Luminor 1950 3 Days Chrono Flyback Automatic Acciato (PAM00524). Že máte ve svém wishlistu na podobném místě úplně jiné hodinky? To nevadí, pojďte si je aspoň prohlédnout.
