Archive for the ‘Hodináři’ Category
Romain Jerome je tvůrce, který dělá hodinky tak trochu jinak. V modelu Eyjafjallajökull Evo reaguje na nedávné geologické dobrodružství. Tím byla erupce sopky na Islandu, možná si to pamatujete, prach v atmosféře ovlivnil na pár dní leteckou dopravu téměř v celé Evropě.
Jen málokdo z nás vede tak drsný a dobrodružný způsob života, aby ospravedlnil pořízení odolných hodinek jejich plným vytížením. Většinou jsme lidé obyčejní, kteří mají slušnou práci, solidní zázemí a nebalancujeme na hranici mezi životem a totální zkázou. Přesto máme v oblibě hodinky, které by nás dokázaly daleko přežít (nebo se nám je alespoň snaží vnutit šikovný marketing švýcarských firem). Co nás k tomu vlastně vede?
Jestli se vám fotky líbily, dejte nám, prosím, svoje „like“ pro facebookovou stránku. Je to pro nás cenná zpětná vazba, děkujeme!
Ze všech pitomostí a marketingovejch nesmyslů, kterejma nás krmí pilíře švýcarskýho hodinářskýho průmyslu, je největší kravina claim společnosti Patek Philippe: „Hodinky Patek Philippe nikdy nevlastníte. Jen o ně pečujete pro následující generaci,“ v originále: “You never actually own a Patek Philippe. You merely look after it for the next generation.” Ve skutečnosti je to právě naopak. To nejhorší, co pro svoje dítě můžete udělat, je to, že mu odkážete hodinky Patek Philippe a myslíte si, jak jste na to nevyzráli.
Bylo mi dovoleno s těmito hodinkami strávit spoustu času od jejich prvopočátků až do poslední úpravy, a tak se nedivte, že mi tak nějak „přirostly k srdci“. Dnes vám nabídnu pohled do nitra těchto hodinek a seznámím vás s precizností, s níž byly stvořeny.
Když si Léon Breitling v roce 1884 otevřel hodinářskou dílnu v Saint-Imier, nabíral svět po odeznění hlavní vlny průmyslové revoluce na rychlosti a Evropa doufala, že s pomocí techniky se jí podaří žít lepším životem. K tomu přispíval i obrovský rozkvět sportu a dopravy. Díky čím dál rychlejšímu tempu života bylo logické, že jednoho dne se objeví někdo, kdo to všechno dokáže přesně změřit.
A Léon Breitling se rozhodl, že tím člověkem bude právě on. Začal se tedy cíleně věnovat nástrojům, které vzkvétající civilizace potřebovala nejvíc – chronografům, stopkám a přístrojům pro přesné měření. Dařilo se mu tak dobře, že o šest let později celou společnost čekalo stěhování do La Chaux-le-Fonds, tepajícího srdce švýcarského a vlastně i celosvětového hodinářství. Chronografy a stopky značky Breitling si obzvlášť oblíbili milovníci automobilových závodů a – což se ukázalo pro budoucnost značky klíčové – i letečtí nadšenci.
Pokud jsem se včera rozkoukávala ve třpytu prestižních značek, dnes jsem se vydala do říše rozkoší, které skýtá vysoká hodinařina (Haute Horlogerie). Stan s honosným názvem Palace poskytl již tradičně po dobu konání veletrhu azyl nezávislým. To jsou takoví hodináři, kteří budují vlastní značku nezávisle na tradičních, zavedených brandech. Našli svoji tvář, svůj nezaměnitelný styl, který drží. I mezi nimi jsou samozřejmě významné rozdíly – jen pár z nich tvoří tzv. první ligu. Takoví určují laťku jak téměř nedostižnou technickou kvalitou provedení a precizností, tak i neoddiskutovatelnou uměleckou úrovní.
Ocitnout se poprvé v životě na největším evropském veletrhu luxusních hodinek a šperků může být pro mnohé splněným snem. Dostat se sem jako novinářka skýtá naději, že člověk zahlédne ono tajemství horních deseti tisíc, kteří si mohou dovolit koupit si hodinky za miliony, jako vy si kupujete ranní noviny. Legendami a zlatým oparem luxusu opředený fenomén Basel World vzbuzuje v mysli spousty otázek i očekávání… A jaké je to doopravdy? A jaké je to doopravdy na letošním ročníku?
Z dnešního pohledu vypadá společnost Longines jako velice seriózní hráč na globálním trhu, který se opírá o dlouholetou tradici, dokonalou pečlivost a propracovaný marketing. Pravda je ale jiná – od samého počátku jsou to dobrodruzi. Nikdo sice netuší, proč Longines svou drsnou tvář tají a skrývá se pod nažehlené manžety prvotřídních obleků, ale pravda je jen jedna: kdyby měly být hodinky osobnost, pak by Longines vypadal dobrodružně jako Indiana Jones nebo kapitán Nemo. Žádné slečinky ani metrosexuálové, ale drsní chlapi, kteří se nějaké té rány nebojí.
S radostí vám mohu oznámit, že Ondra papi Berkus má nové stránky, na kterých můžete najít zas trochu jiný pohled na jeho úžasnou práci. Najdete je ZDE. A já vám mohu návštěvu jen doporučit, i když… jen na vlastní nebezpečí, může to být náročné pro vaši peněženku!
Ondru najdete i na Facebooku!
