Možná si vzpomínáte na hodinky, o kterých jsem tvrdil, že se mnou absolvují všechna moje dobrodružství? Byly to Steinhart Ocean-1 GMT. Jsou to hodinky, které vzbudily i hodně kontroverze – pro svoji podobnost s hodinkami značky Rolex. Pojďme dnes znovu sáhnout do tohoto „zmijího hnízda“ a vyberme si Steinhart Ocean-1, ale bez GMT komplikace a tentokrát s keramickou vložkou lunety.

Ocelové pouzdro je vyrobeno z nerezové oceli (316L), výrobci někdy zdůrazňují „ušlechtilost“ tohoto materiálu, kdo se o hodinky zajímá víc, tak ví, že tento materiál je standardem. Snad jen právě značka Rolex používá ocel s trochu jiným složením, aby lépe odolala vlivům agresivního prostředí, třeba mořské vody. Pouzdro je poměrně jednoduché, základní tvar je bez pochyby „Rolex“, ale už druhým pohledem odhalíte významné změny, například v profilu nožek. Provedení pouzdra je perfektní, nenašel jsem v povrchové úpravě pohledových ploch (broušení) nebo v lesku boků žádné nepatřičnosti, vše je vyrobeno čistě, perfektně, snad se chce říct s německou precizností. Výrobce si věří a garantuje vodotěsnost pouzdra do 300 metrů vodního sloupce / 30 ATM – nebo také 1.000 stop. Rozměry pouzdra jsou příjemné, prostě „tak akorát“ – průměr bez korunky 42 milimetrů, s korunkou 46,6 mm, „lug to lug“ 50,5 mm, výčet doplním o výšku pouzdra, ta je 12,6 mm.

Korunka je šroubovací, jak také jinak, a chrání ji výstupky pouzdra – i zde se to dalo předpokládat. Líbí se mi její signování, hluboké gravírování není u hodinek zas takovou samozřejmostí.

Ocelová luneta je jednostranně otočná (proti směru hodinových ruček) a pochybuji, že i v ní byste neviděli inspiraci hodinkami Rolex. Je velmi potěšitelné, že kromě tradiční vložky lunety vyrobené z eloxovaného hliníkového plechu, výrobce zvládl i technologii vložek lunety vyrobených z prakticky nepoškrábatelné keramiky. Těším se, až výrobce zvládne i výrobu dvoubarevné vložky lunety a s chutí si pro svoje Ocean One GMT koupím „Pepsi“ lunetu z keramiky v barvách modré a červené na výměnu. Výhody použití keramiky jsou jasné, tento materiál si uchová svoji neposkvrněnost a lesk i při poměrně nešetrném zacházení.

Sklíčko je safírové ploché (doplněno: 31 mm průměr). Vlastně ne tak úplně, nad datovou aperturou vystupuje lupa, tak zvaný „kyklop“. Lupa zvětšuje, není tam jen na parádu a výrazně zvyšuje čitelnost zobrazení data. To byly ty „dobré zprávy“, právě existence tohoto tak typického doplňku sklíček hodinek Rolex bývá někdy příčinou váhání, zda si tyto hodinky koupit. Po pár letech používání musím říci, že já jsem si na lupu zvykl snadno a dnes už by mi opravdu chyběla. Průměr sklíčka a tím i pohledu na číselník je 32 mm. Sklíčko je opatřeno antireflexní vrstvou – i zde je odlišnost proti podobným modelům se značkou Rolex, tam antireflex obvykle chybí a najdeme ho právě jen pod lupou. Už jsem se nad tím několikrát pozastavoval, co naplat, asi je za tímto provedením něco tajemného a důležitého. Zde tedy modrý antireflex na celé ploše sklíčka nechybí.

A tady máte tento prvek – lupu nalepenou na sklíčku – v detailu.

Číselník je matný, černě lakovaný, zvýrazněné hodinové indexy na něm určitě nepřehlédnete, doplňuje je minutová škála po obvodu, logo značky i množství nápisů – i zde je vidět inspirace číselníky Rolex, které jsou obvykle hodně „upovídané“. Datová apertura na pozici „3“ otvírá pohled na bílý datový kotouč s černým tiskem. Musím se asi zastavit u kvality provedení – mně připadalo naprosto precizní, ani pod lupou nebo při fotografování s makro objektivem, jsem si nevšiml žádné nedokonalosti.

Ocelové leštěné ručky – i ty mají tvar, který vám možná něco připomene. Jejich čitelnost je excelentní. Hodinová ručka je zvýrazněna terčíkem „Mercedes“ a doplňuje ji „pencil“ minutová. Třetí je subtilní sekundová ručka se dvěma terčíky, jeden z nich má také luminiscenční výplň.

U potápěčských hodinek by představování nebylo úplné bez ukázky funkce luminiscence. Zde tedy je. Zkušenost mi říká, že luminiscence na hodinkách Steinhart není příliš výrazná a její výdrž je tak asi střední. Rozhodně je lepší, než třeba u značky Hamilton, ať stále nepřirovnávám jen ke značce Rolex.

V hodinkách tiká mechanický kalibr s automatickým nátahem z produkce koncernu SWATCH Group – tedy ETA 2824-2. Je to spolehlivý a odolný strojek, frekvence setrvačky je 4 Hz (28.800 A/h), rezervu chodu má okolo 40 hodin. Jestli vás zajímá tento kalibr podrobněji, podívejte se na tematický článek.

A jak se na potápěčské hodinky sluší a patří, hodinky mají šroubovací ocelové plné dýnko. Zde s hlubokým gravírováním snad Poseidona na mořském koníkovi? Povrchová úprava dýnka je dokončena broušením. A na ruce sedí dokonale.

Znovu musím pochválit provedení tahu, které se obvykle nepotká ani ve společnosti hodinek o třídu či dvě vyšší. Jednotlivé články jsou z plné oceli, včetně koncovek, povrchová úprava je dokončena broušením na pohledových plochách a leštěním na bocích. Články jsou spojeny šroubky, provedení je opravdu velmi pevné. Signovaná překlápěcí spona má leštěnou ochranu proti otevření. U pouzdra tah měří 22 mm, u spony 20, tloušťku má 3,5 mm. A i bez pár vyndaných článků měly hodinky i s tahem hmotnost 179 gramů, se všemi dílky tahu celkem 190 gramů.

Tak, hodinky jsem vám představil a zbytek je jen na vás. Pokud se nemůžete zbavit představy, že s 10-15× vyšší cenou dostanete i tolikrát vyšší kvalitu. Nebo pokud prostě chcete ukázat, že na to máte, rozhodně si kupte rolexky. V ostatních případech… no já vám tyto hodinky Steinhart rozmlouvat určitě nebudu. I proto, že jejich cena na českém trhu je těsně pod hranicí 10.000 CZK. A kvalita těchto hodinek ceně odpovídá nebo spíš ji mnohokrát překračuje. Jak říkám, je to na vás.

Autor textu i fotografií: 🙂 kibi

Album všech fotografií.

Za zapůjčení děkujeme „g“.

Jestli se vám hodinky líbí, dejte nám, prosím, svoje „like“ pro facebookovou stránku. Děkujeme!