Největší sbírka autorských fotografií hodinek

Dnes bych vám rád ukázal hodinky, které jsou právem vzkříšenou legendou. Jsou to hodinky Omega Seamaster PloProf 1200M. U těchto hodinek výjimečně nehledejte souvislost s filmovým Bondem, v žádné bondovce, alespoň pokud vím, nehrály. Ale jsou už od sedmdesátých let legendou mezi potápěči.

Vznik těchto hodinek se datuje do roku 1969, ve volném prodeji byla původní verze (Omega Seamaster PloProf 600 m) od roku 1970. Už vznik hodinek s typovým označením Seamaster PloProf je zajímavý. U jejich zrodu stála asi nejslavnější potápěčská osobnost všech dob – Jacques-Yves Cousteau. Důraz byl při vývoji kladen na maximální odolnost, v té době nevídanou. Tyto hodinky po nějakou dobu měřily čas pod vodou i nejslavnějšímu týmu pro komerční potápění firmy Comex. Pak je ale u Comexů vyměnili za hodinky značky Rolex SeaDweller. Hlavním důvodem prý byla obava z „exploze“ hodinek po pobytu v héliové saturační atmosféře (i když k tomu nikdy nedošlo) a právě model SeaDweller už byl héliovým ventilem vybaven.

Během 4 let testování byl původní model podroben sérii drastických testů, včetně ponoření do hloubky 1000 metrů u pobřeží Marseille. Během „operace Janus“ při výzkumu v zálivu Ajaccio v roce 1970 nosili tři potápěči firmy Comex tyto hodinky v hloubce 250 metrů po dobu 4 hodin denně. Výzkum trval celkem 8 dnů.

Původní hodinky s odolností 600 metrů se nevyráběly dlouho, snad jen do roku 1979. Překážkou pro jejich větší rozšíření byla asi především jejich cena. Tyto hodinky stály ve své době asi dvojnásobek ceny modelu Submariner značky Rolex. A snad i rozměry a váha, pánské hodinky v té době měly běžně průměr obvykle pod 40 milimetrů. V roce 2009 konstruktéři sáhli po tomto projektu, zmodernizovali ho a s výsledkem se můžete seznámit teď. Změn oproti původnímu projektu je mnoho, jen namátkou: pouzdro není ocelový monoblok, vložka lunety už není plastová, přibyl héliový ventil. Postupně se na ně podíváme.

Možná se zeptáte, co to vlastně znamená označení „plo-prof“? Jsou to začáteční písmena francouzských slov Plongeur Professionnel, tedy „profesionální potápěč“. A toto označení odpovídá. Jsem přesvědčen, že toto jsou jedny z nejodolnějších hodinek, jaké kdy byly vyrobeny.

Pouzdro je vyrobené z nerezové oceli (316L). Jeho rozměry jsou možná až trochu strašidelné, má rozměry 53 mm x 48 mm x 17,5 mm. Hodinky nejsou žádný drobeček a navíc mají velmi neobvyklý tvar. Ale bát se jich nijak nemusíte. Docela překvapivě budou slušet i na zápěstích středních rozměrů. Povrchová úprava pouzdra je upravena broušením, hrany jsou leštěné. Tvary pouzdra nejsou samoúčelné, ale perfektně odpovídají ergonomii při použití na levé ruce a to nejen pod vodou. Korunka směřuje na levou stranu, výstupek na pravé straně skrývá tlačítko, které je nutné stisknout pro uvolnění aretace oboustranně otočné lunety. A na spodním okraji tohoto výstupku je integrovaný automatický héliový ventil pro dlouhodobý pobyt v saturační atmosféře s héliem.

S vodotěsností to tyto hodinky myslí opravdu vážně, výrobce uvádí odolnost proti vodnímu sloupci až do 1200 metrů (4000 stop). Původní model měl garantovanou reálnou vodotěsnost 600 metrů. I tato hodnota je vysoce za hranicemi toho, co potápěč běžně potřebuje. Někdy mi předhánění v hodnotách vodotěsnosti připadá jako turnaj, který spolu různé značky vedou hlavně z reklamních důvodů. Těmto hodinkám jsem ale ochotný hodnotu 120 atmosfér věřit.

Zajímavostí asi je, že u původního modelu se zkoušela výroba pouzdra i z titanu, ale pro technické obtíže při výrobě a také pro cenu titanu bylo od tohoto záměru upuštěno. Vzniklo tak pouze 10 prototypů.

Velká a výrazně drážkovaná korunka je šroubovací, dobře chráněná ze všech stran. Po stranách ji chrání prvky, které se zasouvají do pouzdra, hlava korunky je krytá masívním kusem oceli, který připomíná snad kladivo. A snad se tak i dá použít?

Podobnou ochranu měla i původní korunka. Boční ochrana korunky byla ale součástí pouzdra a korunku proti úderu z boční strany chránila jen ocelová „zátka“.

Tlačítko po pravé straně pouzdra je oranžové s lesklým ocelovým zakončením. Jeho stiskem odblokujeme aretaci otočné lunety. A opravdu s ním neodpalujete podvodní nálože, to je jen pomluva. Neúmyslné pootočení lunety je úplně vyloučeno. Překvapivě ale jde s lunetou manipulovat i jen jednou rukou – jedním prstem stisknout tlačítko, druhým pootočit lunetu. Velmi rychle se na to dá zvyknout.

Jako perličku zmíním, že potápěči si někdy nechali hodinky upravit i pro nošení na pravé ruce – tedy otočením číselníku. Takže korunka původně vlevo, byla vpravo na pouzdře a tlačítko se dalo zmáčknout vlevo zespoda. Hodináři řešili i výměnu datového věnce (nesymetrické zobrazení 31 dnů) tak, aby v datové apertuře bylo datum zobrazeno správně.

Héliový ventil, o kterém jsem už psal, najdeme na pravé spodní straně pouzdra. Je automatický a o jeho provoz (pokud ho někdy budete potřebovat) se nemusíte starat. Jen připomínám, že pro reálné použití pod vodou je nutné zkoušet a vyměňovat i těsnění u tohoto ventilu.

Původní varianta hodinek héliový ventil neměla, výrobce přesto zaručoval takovou odolnost pouzdra, že do něj neproniklo ani plynné hélium.

Ocelová masívní luneta má průměr 45 milimetrů. Má výrazné žebrování a její otáčení na obě strany je (po odblokování tlačítkem) naprosto dokonalé. Vložku lunety netvoří už plast – akrylát, v lunetě je safírová vložka. Pod ní můžeme vidět minutovou škálu s výrazným trojúhelníkem na pozici „12“. O luminiscenci oranžového bodu je zbytečné teď psát, dostaneme se k tomu za chvilku.

Číselník je krytý safírovým sklíčkem o průměru 30 mm a s tloušťkou téměř 5 mm. Sklíčko má na obou stranách nanesenu antireflexní vrstvu. Mám z něj opravdu neprůstřelný pocit.

Sklíčko v původním modelu bylo minerální a také bylo opatřeno antireflexní vrstvou.

Černý lakovaný číselník je trochu nezvykle lesklý. Najdeme na něm výrazné lesklé hodinové indexy s luminiscenční výplní. Kovové je i lesklé a plastické logo „OMEGA – Ω“. Bílý a červený tisk pak zobrazuje vše ostatní – označení modelu, vodotěsnost a parametry kalibru i hrdé připomenutí, že se jedná o model PROFESSIONAL.

Na pozici 4:30 najdeme datovou aperturu. Díky černému datovému kotouči s inverzním bílým tiskem je snad až decentní a nijak neruší.

Jen krátce zmíním, že existuje i jiná barevná varianta číselníku – číselník může být i bílý. Ostatní barevnost – ručky a indexy – zůstala zachována, jen bílé nápisy a minutová škála jsou vytištěny černě. Mně osobně černá varianta číselníku připadá o něco čitelnější.

Oproti původnímu modelu (byly celkem tři provedení číselníku) byly změněny nápisy a umístění datové apertury.

Tento typ ruček se obvykle nazývá „plongeur“. U hodinek pro potápěče jsou jistě třeba velmi čitelné ručky, hlavní je vlastně ručka minutová. Z ní potápěč pozná zásobu vzduchu i dobu dekompresních přestávek. Proto je z ruček nejnápadnější, odlišena je velikostí i (oranžovou) barvou. Hodinová a sekundová ručka jsou bíle lakované. Jejich čitelnost je příkladná.

Luminiscence ruček i indexů je výborná, silná a vydrží dlouho, zajišťuje ji bílá Super-LumiNova s modro zelenou luminiscencí. Navíc zde můžeme najít (jako u jen mála hodinek) i plnou luminiscenci indexů a minutové škály na otočné lunetě. Řekl bych, že toto je jeden ze znaků opravdu profesionálního potápěčského nástroje.

Původní luminiscenci zajišťovala tritiová barva (připomínám, že poločas rozpadu je asi 12,5 roku), takže na historických kusech, které neprošly renovací, už moc luminiscence nenajdeme.

Hodinky pohání mechanický kalibr (in-house) s automatickým nátahem s označením Omega 8500 s rezervou nátahu až 60 hodin. I další parametry jsou zajímavé – frekvence setrvačky (Coaxial) 25.200 A/h, kalibr obsahuje 39 ložiskových kamenů. Zobrazuje hodiny, minuty, vteřiny a datum. Je velká škoda, že pod pevným dýnkem není kalibr vidět, protože i vnější povrchová úprava je dokonalá. Tento kalibr se vyrábí teprve od roku 2007, ale už si právem získal pověst jako velmi přesný a odolný kalibr. Kalibr umí samostatné posouvání hodinové ručky při přechodu mezi časovými pásmy nebo při nastavení DST. Samozřejmostí je i zastavení vteřinové ručky při seřizování (hacking), možnost ručního nátahu korunkou a zrychlené překlápění data. Každý kalibr prošel nezávislou certifikací přesnosti a k hodinkám patří i certifikát C.O.S.C.

Jen doplním, že původně byl v hodinkách kalibr Omega 1002 a i dnes, po více než 40 letech, si majitelé pochvalují jeho přesnost v rozmezí 2-3 sekund denně. Úžasné je, že firma Omega se i k historickým modelům staví velmi zodpovědně a zajišťuje dostatečnou zásobu náhradních dílů. Je tedy možné zadat opravu nebo renovaci i původního historického modelu.

Dýnko je výrazně jiné, než na původním modelu. Tam celé pouzdro tvořil jeden kus oceli a dýnko bylo na původních hodinkách pevné. Všechen přístup do pouzdra byl možný tedy jen vrchní stranou po odmontování lunety a sklíčka. Výrobce to změnil a zde je tedy šroubovací plastické dýnko. Kromě centrálního plastického vzoru mořského koníka je nápadné i plastické oblé vroubkování. Díky němu se hodinky na zápěstí ani nehnou. Po obvodě jsou pak připomenuty technické parametry tohoto modelu.

Přidám ještě fotografii krásného detailu dýnka. Je tu vidět, že drážky, které napomáhají, aby hodinky na zápěstí (na neoprenu) pevně držely, jsou vysoké více než 1 mm.

Hodinky se dodávají s gumovým páskem s ocelovou překlápěcí sponou s pojistkou a to buď v oranžové, nebo v černé barvě – tento pásek jsme měli k dispozici. I s ním hodinky vážily 261 gramů. Ještě přidám rozměry gumového pásku: 24 milimetrů u pouzdra, 19 u spony, tloušťka je 4 mm. K tomuto modelu je možné mít i mesh (milánský tah) – Sharkproof, spona může být stejná. Nastavení délky je přesné, tah (bracelet) je sestaven z dílků, které lze přidávat nebo ubírat. K tahu lze mít i samostatnou neoprenovou extenzi (26 mm). S meshem hodinky váží jen o málo více, 279 gramů. Co bych si vybral já – mesh nebo gumový pásek? Nejspíš obojí.

Podobný model jsem nosil i na kaučuku Isofrane, řemínku Maratac nebo na kožených páscích a kupodivu to i tak vypadalo velmi dobře. Ač to tak nevypadá, tyto hodinky jsou velmi univerzální pro různé doplňky. Jen je mi líto, že oproti původnímu modelu na novém už chybí provrtané „nožky“, to výrazně usnadňovalo výměnu pásků nebo tahu.

Překlápěcí spona je sice hodně masívní, ale velice uživatelsky příjemná – dvě tlačítka pojistky proti umožňují snadné otevření. Po jejím zavření lze tah zkracovat v osmnácti krocích (po 1 mm), dokud nesedí správně na zápěstí. Ve sponě je skryta i neoprenová extenze o délce 22 milimetrů. Na sponě najdeme znovu motiv mořského koníka, označení značky a modelu.

Podle mého názoru se v těchto hodinkách snoubí to nejlepší z „tradičních“ PloProf 600 m s novými technologiemi a s dokonalým in-house kalibrem. Omega rozhodně uspěla v adaptaci designu ze sedmdesátých let do dnešní doby. Vzala v potaz spoustu malých detailů a stvořila hodinky splňující všechny maximalistické požadavky na hodinky pro potápění. Zajímavá je i marketingová podpora, kterou používá značka při propagaci tohoto modelu. Na ruce je má někdy i nejznámější ambassador značky George Clooney. Sluší mu to, že?

Jejich cena je přiměřená jejich výjimečnosti, u nás stojí okolo 160000 CZK.

Autor textu i fotografií: 🙂 kibi (a www.omegawatches.com)

Podívejte se na stránky věnované tomuto modelu.

Za zapůjčení děkujeme Klenotnictví Dušák, za rekvizity Amers.cz.

Pokud se vám recenze líbila, dejte nám, prosím, svoje „like“ pro facebookovou stránku. Je to pro nás velmi cenná zpětná vazba, děkujeme.