Hodinky jsou zvláštní věc. Pro někoho běžná součást, ráno je nasadí a večer zase sundá. Někdo si hodinky rád vybírá podle toho, co si chce obléci a k jaké příležitosti. Často se také setkávám s lidmi, kteří vůbec hodinky nenosí, postačí jim mobilní telefon. A někteří zvolili hodinky jako dobrou investici a místo na ruku je ukládají do trezoru. Často si říkám, kdo jsou naši čtenáři. Jaké asi nosí hodinky? Podle čeho si je vybrali? Nebo nenosí hodinky vůbec? Jaké hodinky se jim líbí? A budou se jim líbit ty dnešní? Uvidíme.

Německá hodinářská firma Chronoswiss je relativně mladá, byla založena v roce 1983 v Karlsfeldu. Gerd R. Lang chtěl už od samého počátku vyrábět mimořádné mechanické hodinky. Zkušenosti na to měl, posbíral je v různých hodinářských značkách při výrobě strojků. Punc výjimečnosti si hodinky Chronoswiss zachovávají doteď, ročně se vyrobilo přibližně 7.000 hodinek. Většina hodinek byla osazena kalibrem Enicar 165 s tím, že hodináři Chronoswiss strojky dále vylepšovali ať technicky, či esteticky. Zakladatel Lang byl známý pro svůj smysl pro detail a proto jsou hodinky Chronoswiss typické svým tvarem korunky a lunety, zdobením strojků. V poslední době se značce příliš nedařilo, došlo k odprodeji společnosti. Výroba hodinek však nekončí, je v plánu přesun dílen do Švýcarska, kde budou noví majitelé pokračovat v tradici a vyrábět krásné mechanické hodinky.

Chronoswiss Kairos je řada, která se vyrábí dodnes. Dokonce byl jeden model představen na letošním BaselWorldu. Dnešní recenzované hodinky byste ale na stránkách firmy hledali marně. Jsou totiž tzv. „vintage“, tedy staršího data výroby. Podle majitele by jim mělo být cca 12 let, možná více. Roky na nich ale vůbec nejsou znát.

Ačkoli bývají uváděny jako hodinky pánské, s velkou chutí bych je nosila. Kulaté pouzdro mají totiž tak akorát – 38 milimetrů v průměru bez korunky, 15 milimetrů na výšku. Nerezová ocel má konečnou úpravu leštěním, což je sice poněkud náročnější na údržbu, ale když je milujete, dopřejete jim i sem tam nějaké přeleštění u pana hodináře. Typická oblá luneta nese vroubkování, které se opakuje i na jiných modelech kromě řady Kairos (řada Timemaster). Moc se mi líbí, evokuje ve mně staré časy… Stejně vroubkovaná je typická Chronoswiss cibulová korunka, díky jejímu tvaru se hodinky skvěle ovládají. Jak jsme zvyklí, tlačítka po stranách korunky ovládají chronograf. Tahle mají rýhovanou vyvýšeninu, zřejmě pro lepší manipulaci? Leštěné nožky mají ladný tvar a jsou poměrně dlouhé, takže mezi pouzdrem a řemenem je malý volný prostor. Znám hodinkové maniaky, kterým tato mezera nepřekonatelně vadí. Jak jste na tom vy?

U stříbrného číselníku se s chutí zdržím trochu déle. Guilloché je zkrátka nádherný, precizně provedený, jiná struktura uvnitř subčíselníků a jiná na vnitřním kruhu. Arabské číslice hodinových mají vintage font, jsou natištěné černou barvou. Černé jsou i ostatní údaje na číselníku – značka, minutová stupnice, stupnice chronografu, model a text Swiss Made. Modřené ručky se k číselníku hodí, hodinová a minutová v „breguet“ provedení, mečovité na subčíselnících na pozici „3“ a „6“, centrální vteřinovka je v poslední čtvrtině ladně prohnutá. Kompozice pouzdro-číselník spolu úžasně ladí a vábí k dlouhému pohledu, kdy člověk sleduje pohyb ruček a vnímá jen tikající plynutí času. K takové kráse samozřejmě patří oblé safírové sklo odolné proti poškrábání. Dokonce mi ani nevadí nepřítomnost antireflexu.

U některých hodinek je mi moc líto, že nemají průhled v dýnku (třeba Rolex Daytona). Na pohled na strojek jsem se moc těšila, vždyť hodinky Chronoswiss jsou známé i zdobenými strojky. Úzké dýnko je šroubovací a průhledem poskytuje nevšední pohled na strojek s manuálním nátahem. Jedná se o strojek Lemania 1873, upravený hodináři Chronoswiss. Je osazen 18 ložiskovými kameny, tiká frekvencí 21.600 půlkmitů za hodinu. Chronograf měří až 12 hodin s přesností 1/5 vteřiny.

Majitel hodinky nosí na tmavě hnědém ručně šitém řemenu od mistra Šímy, širokém 18 milimetrů. Hodinkám sluší, co myslíte?

Na recenzi Chronoswiss Kairos Chrono jsem se chystala delší dobu. Znáte to, člověk chce odvést dobrou práci, nic nezanedbat. Bohužel to na mne mělo negativní vliv. Zamilovala jsem si je a toužím po nich. Živě si je dovedu představit na svém zápěstí. Snad tím pánům nezkazím pomyšlení, že by je také mohli mít. Ostatně, co nám brání? Když trochu prohledáte internet, zjistíte, že jsou k mání. Našla jsem je jak s manuálním nátahem, tak s automatickým (strojek Chronoswiss cal. 765). Cena se různí, já je našla za 2.850 USD, ale také za 6.100 USD nebo 4.190 EUR. Nevím jak vy, ale já jdu krmit kasičku a snít si svůj káhirský sen.

Autorka textu: Olie

Autor fotografií: 🙂 kibi

Album všech fotografií.