Už několik let jsem hledal svoje definitivní hodinky pro noc. Vlastnosti, které by takové hodinky měly mít, jsem postupně skládal, jak jsem je objevoval – hodinky neměly být zbytečně těžké a velké, měly mít slušnou luminiscenci, druh strojku (quartzový/mechanický) mi byl jedno, šlo mi hlavně o čitelnost v šeru a ve tmě. Hledal jsem dlouho, vystřídal jsem mnoho hodinek a teď si myslím, že jsem ty správné hodinky našel.

Kanadská firma Marathon není v (civilním) hodinkovém světě moc věhlasná. Je to tím, že produkuje (a ve Švýcarsku nechává vyrábět) hodinky pro náročné užívání v nejnáročnějším prostředí. Její výrobky dobře znají piloti, vojáci, potápěči různých armád NATO. A také americká Pobřežní stráž, záchranáři… Donedávna ani nebylo možné jejich hodinky na civilním trhu koupit, ale objednání z „government“ prostředí bylo jednoduché. Civilním fandům se prodávaly pouze přebytky z jednotlivých vyrobených sérií. Snad i to posilovalo příběh těchto hodinek. Odnedávna ale funguje i webový obchod a hodinky je možné koupit snadněji, bohužel za výrazně vyšší cenu, než mají armádní zásobovači.

Hodinky Marathon, jak jsem je poznal, byly bytelné a odolné ocelové kusy se švýcarským mechanickým (ETA) nebo quartzovým strojkem, připravené čelit nástrahám náročného prostředí a bezohledného zacházení. Jak by taky ne, když jsou vyráběny podle armádních specifikací. A podle vojenského – konkrétně leteckého – zadání jsou vyrobeny i tyto moje hodinky.

Hodinky určené pro letectví mají svá specifika, není třeba tak důležitá vodotěsnost, protože se nepředpokládá, že by se s nimi někdo potápěl moc hluboko, ale hlavním rysem, který je odlišuje od jiných hodinek, je odolnost při náhlém poklesu tlaku v kabině. Kde a jak se s tím můžeme setkat? No dobře, mně se to asi nestane, ale pro piloty může být ztráta přetlaku v kabině, při kterém jim navíc do obličeje „vybouchne“ sklíčko hodinek tisíci malými ostrými úlomky, celkem problém. Tyto hodinky to zvládnou, ale užitečné, myslím, jsou i mimo letadlo.

Pouzdro má jednoduchý soudkovitý tvar, vše je na nich oblé, nic nevyčnívá, nic nepřekáží. Atypické je zesílení pouzdra na straně korunky. Materiálem je plast, pro větší odolnost je plněný skleněnými vlákny. Hodinky jsou díky tomu extrémně lehké, váží pouze 45 gramů! Průměr pouzdra (bez korunky) je 42 milimetrů, s korunkou 43,5 mm, tloušťka 12,5 mm. Pouzdro by mělo odolávat tlaku vody 6 BAR – tady v 60 metrech. Potápět se s nimi nehodlám, ale běžný kontakt s vodou by měly zvládnout bez potíží. Hodinky vlastně působí trochu větším dojmem, takže mi ani opticky na ruce nepřipadají malé.

Stěžejky tvoří jen dva silnější drátky, které se dají vytlačit otvory v pouzdru. Zde je takové řešení určitě dostačující, častá výměna řemenů se nepředpokládá a látkové řemínky lze snadno provléknout bez vysouvání stěžejek.

Černá korunka je částečně kryta zesílením pouzdra a není šroubovací do pouzdra.

Luneta je oboustranně otočná s aretací v 60 bodech, aretace má měkký plastový chod. Potisk lunety je bílý, lehce zapuštěný, ošoupání asi nehrozí. Indexy jsou hodinové a umožňují i odečítání druhé časové zóny (pouze v rozsahu 12 hodin) a prvních 20 minut od trojúhelníku (s tritiovým svítícím bodem) na pozici „12“ má potisk i v minutových indexech. Potisk není luminiscenční, ale v šeru je snadno čitelný.

Klenuté sklíčko, které kryje číselník, je plastové. Je, samozřejmě, výrazně zranitelnější, než minerální nebo safírové, snadněji se poškrábe. Ale je pružnější a lépe se vyrovná s vnitřním přetlakem a s nárazy. A při poškrábání se dá snadno vyleštit nebo vyměnit. Osobně preferuji jako materiál hodinkových sklíček safír, ale je třeba si uvědomit, že po desetiletí plastová sklíčka prošla nejrůznějšími nástrahami v miliónech hodinek. V dnešní době se s plastovými sklíčky můžeme setkat i na jiných, než tak specifických hodinkách, jako jsou tyto. Vyrábí je třeba i firma Sinn, Panerai, Junghans – částečně kvůli tradici, částečně pro jejich dobré vlastnosti. Sklíčko je klenuté hodně, ručky s tritovými trubičkami jsou přece jen silnější, než běžné z plíšků a musí se pod sklíčko vejít. U jiných hodinek s rovným sklíčkem je číselník typicky hluboký, přiznám se, že se mi to moc líbí.

Černý matný číselník je strohý vojenský. Číselné hodinové indexy mají i menšími číslicemi vyznačeny škálu 13-24 hodin, čárkové minutové indexy – vše bílým tiskem. Najdeme tu i označení výrobce a určení hodinek – MARATHON, U.S. GOVERNMENT a vyznačení použité technologie H3. Hodinky se dělají ve dvou provedeních, bez data a s datovým okénkem na pozici „4:30“. Já si vybral verzi s datem.

Hodinová a minutová ručka mají tradiční military tvar, který je současně dobře čitelný a současně umožňuje přesné odečítání času. Výrazná je i vteřinová ručka s červenou špičkou na konci a bílým terčíkem na protilehlé straně. Svítící kapsle jsou jak v hodinových indexech, tak i v hodinové a minutové ručce.

Luminiscenci ruček a indexů u firmy Marathon věnují velkou pozornost. Buď jí tvoří luminiscenční nátěr od firmy Seiko nebo (častěji) osvědčené skleněné kapsle s obsahem plynného (lehce) radioaktivního tritia (H3) od firmy mb-microtec. Ta produkuje i hodinky Traser s touto technologií. Luminiscenční barva je přímo na stěnách trubiček a je stále připravena na tmu. Ano, trubičky svítí stále, bez předchozího nasvícení. Poločas rozpadu tritia je asi 12,3 roku a i po této době jsou hodinky ve tmě čitelné. Měl jsem hodinky Stocker&Yale SANDY staré asi 20 let, které byly vybaveny tímto osvitem, a i po té době se na nich v noci dal odečíst čas. Pravda, ne už tak lehce, jako když byly nové, ale šlo to.

Intenzita luminiscence těchto Marathonů pro mě byla původně trochu zklamáním. Přece jen jsem zhýčkaný potápěčskými hodinkami firmy Seiko nebo Citizen, kde je luminiscence až oslnivá, i když během noci slábne. A pak mi došlo, že přesně o tohle jde. Tyto hodinky vás po pár okamžicích ve tmě, kdy si oči zvyknou, rozhodně nebudou oslňovat, ale i tak snadno poznáte, kolik je právě hodin. Prostě svítí stále a „akorát“.

Trubiček je na hodinkách 15 – zelené v hodinové a minutové ručce a v hodinových indexech – kromě dvanáctky, kde jsou dvě oranžové. S touto technologií se můžete setkat u několika značek – Marathon, Traser, Luminox, Christopher Ward, Ball, Vostok… a já vám ji mohu pro tmu opravdu doporučit.

Plechové dýnko na sobě nese množství důležitých údajů, je zbytečné to opisovat – a to včetně údajů o radioaktivitě trubiček. Ta je opravdu zanedbatelná, případné teoretické ohrožení hrozí pouze při rozbití většího množství trubiček najednou a vdechování tritia… Víčko je na hodinkové pouzdro pouze přiklapnuté, po straně je rýha pro vsunutí nástroje na odklopení.

Quartzový strojek v hodinkách pohání baterie, její životnost bude asi po celou garantovanou dobu provozu hodinek, tedy pět let. Detaily strojku ISA 1198 nejsou moc zajímavé, zobrazuje datum, má hacking vteřinové ručky, je to prostě „spotřební“ kalibr. Přesnost je vyhovující, hodinky se opožďují asi o 2-3 vteřiny týdně.

Hodinky se dodávají v pouze papírové krabičce s látkovým páskem (ZULU) o šířce 18 milimetrů a nouzovým kompasem, který se dá na řemínek připnout. Já je teď nosím na stejně širokém hnědém NATO-Strapu značky Modena. Hodinky se na něm nosí velmi pohodlně.

Zatím jsem s hodinkami po pár měsících velmi spokojený. A k hodinkám značky Marathon se určitě ještě vrátím, zaujaly mne a zkusím sehnat, vyfotografovat a popsat i jiné kousky.

A jestliže hledáte hodinky pro svou leteckou akrobacii nebo seskoky padákem z větších výšek, anebo jen spolehlivé hodinky, které vám budou věrným průvodcem v šeru a ve tmě, mohu vám značku Marathon a konkrétně hodinky Marathon Navigator Date osobně doporučit.

Autor textu i fotografií: 🙂 kibi

Album všech fotografií.