Nejít s davem aneb solitéry Martina Brože – recenze
- Srpen 26th, 2011
- Posted in Haute Horlogerie . Mechanical . Recenze
- By kibi
- Write comment
Když jsme na BaselWorldu 2011 okukovali práce nezávislých hodinářů v samostatné hale, byli jsme nadšení invencí i technickým provedením kousků, které jsme tam viděli. Alain Silberstein, Stefan Kudoke… krása! A doufali jsme, že vám budeme moci přinést pohled do dílen českých nezávislých hodinářů. Moc rádi jsme se seznámili s pracemi kováře a hodináře Ondřeje Berkuse nebo hodináře a šperkaře Luďka Seryna a nyní jsme měli příležitost bez dechu obdivovat dva solitéry z dílny hodinářského mistra Martina Brože.
Pan Brož vymýšlí a ručně tvoří svoje hodinky v Praze. Využívá přitom dostupné komponenty, které přetváří podle své fantazie a svých znalostí ve výjimečné hodinky, které se sice vymykají ryze praktickému pohledu, jak obvykle hodinky vnímáme, ale přitom neztratily nic ze své užitečné funkce.
Bílé jednoručky jsou krásné zepředu i zezadu. Na přední straně najdeme číselník pouze s jednou ručkou, která ale současně ukazuje ubíhající hodiny i minuty – jak je to možné? Dvě soustředné škály číselníku, na každou z nich ukazuje jedna část velké leštěné ručky. Jak prosté a přitom neobvyklé. Číselník je účelný a přitom jemně zdobený použitým fontem potisku.
A pokud se podíváme průhledem v dýnku, vidíme mechanický kalibr s ručním nátahem, který prošel tak razantní úpravou, že v kostře, která zbyla, už původní strojek (ETA Unitas 6498) ani nepoznáme. Ale můžeme vidět detaily všech koleček, pérek, šroubků, všeho, co se v hodinkách hýbe, utíká, kýve a tiká. Červené kameny ložisek jsou jako souhvězdí, pohled na ně vás potěší, kdykoliv se na ně podíváte.
To černěný regulateur je jiná káva. Černá. Černěné (PVD) pouzdro s bílým číselníkem a třemi ručkami – každá z hodnot, které by vás mohly zajímat – ubíhající hodiny, minuty i vteřiny – mají svou ručku i svůj vlastní číselník. Dříve toto řešení patřilo k některým chronometrům, bylo to dané používanými technologiemi a materiály. Dnes už je to jen krásná připomínka toho, že hodinky za sebou mají dlouhý vývoj a také, že čas dříve ubíhal trochu spořádaněji, nezdá se vám?
Ani se nechce věřit, že základ hodinového strojku je stejný jako v předchozích hodinkách, přesto je to tak. Můstky jsou také černěné technologií PVD, temná barva jen neochotně odhaluje detaily precizní práce a zdobení strojku. Ale podrobnější pohled vás, věřím, také uchvátí.
A pokud je budete chtít nosit na ruce místo okukování lupou na dlani, jde to, i tyhle mají ručně šitý kožený řemínek a překlápěcí signovanou sponu.
Oboje hodinky jsou solitéry, existují pouze v sérii o jediném kusu. Hodinky, které takto vznikají, mohou vypovědět cosi o hodináři, který je stvořil, i o majiteli, který se na jejich vývoji podílel. A já bych jim naslouchal…
Takže – pokud vás současná produkce vysoké hodinařiny v podání věhlasných značek už neuspokojuje a toužíte mít osobité, snad až velmi osobní hodinky, mám pro vás dobrou zprávu. Čeští hodinkoví mistři žijí, tvoří a pracují na hodinkách, které vás zaujmou!
Autor textu i fotografií: 🙂 kibi
No comments yet.