Už jsme vám ukázali pilotní hodinky od několika značek. Všechny mají svůj základ v hodinkách pro Luftwaffe z roku 1939. Tehdy byly základem jasné vlastnosti, které hodinky měly splňovat, aby umožňovaly navigaci (bez GPS!) letadel. Jednoduchý přehledný číselník, velké a luminiscenční ručky, ruční nátah, rozměr pouzdra o průměru 55 milimetrů – což i v dnešní době obrovských hodinek je (téměř) nenositelné. Rozměr byl daný tím, že hodinky se nosily přes rukáv letecké bundy nebo kombinézy. Tuto retro „vlnu“ využívá hodně výrobců, podívejme se spolu, jak se s tímto zadáním vyrovnala značka Archimede, která patří koncernu Ickler.

Prvním a základním rozdílem je velikost hodinkového pouzdra. Jeho průměr je pouhých 42 milimetrů. Oproti původním 55 je to propastný rozdíl, ale hodinky se díky tomu dají nosit nejen na rukávě silné kožešinové bundy, ale i na běžném zápěstí, i když zrovna nejste obr Koloděj. Pouzdro má klasický jednoduchý tvar se zdůrazněnou lunetou, vcelku nenápadné nožky, povrchová úprava je matná – asi pískováním. Odpovídá to svému vzoru a na pouzdře tak nenajdete drobné škrábance a oděrky z běžného nošení. Vodotěsnost je pro tuto kategorii až nadprůměrná, je to 50 metrů vodního sloupce, obvykle to bývá 30. V reálném životě to znamená, že hodinky můžete vzít i na běžné plavání do vody, ale to se obvykle pilotkám nedělá – i s ohledem na jejich kožený řemen. Tloušťka pouzdra je pouhých 10 mm, takže na ruce tyto hodinky rozhodně nepřekáží.

Korunka má krásný a tradiční „diamantový“ tvar, je poměrně velká, s korunkou je průměr pouzdra už 46 mm. V dobách leteckých soubojů nad Anglií to mělo umožňovat manipulaci s korunkou i v leteckých rukavicích. A k tomuto typu hodinek to tak nějak patří. Přes svůj tvar a velikost korunka nijak neobtěžuje, netlačí do zápěstí nebo hřbetu ruky. A vzhledem k vodotěsnosti hodinek není šroubovací do pouzdra.

Klenuté sklíčko tvoří odolný safír bez antireflexu o průměru 37,5 mm. Nemusíte se tedy bát, že ho poškrábáte. Já osobně bych se za použití alespoň vnitřní antireflexní úpravy přimlouval.

Matný černý číselník s bílým tiskem je opravdu přehledný. Jeho rozložení je klasické – minutové indexy, zdůrazněné hodinové s arabskými číslicemi, na pozici „12“ trojúhelník se dvěma tečkami – to mělo umožnit odečet času i v různých polohách číselníku. Mezi 4. a 5. hodinou najdeme nenápadnou aperturu ukazatele data. Oceňuji černou barvu datového kotouče s bílým tiskem. Datumovka tak neruší. Na číselníku je ještě bílým tiskem uvedena značka a způsob nátahu strojku „automatik“ – to na původních číselnících nebylo. Neruší to, ale umím si představit číselník i bez těchto údajů.

Ručky mají tradiční zahrocený tvar. Jsou černě lakované s bílým luminiscenčním nátěrem. Jsou tedy skvěle čitelné za všech světelných podmínek.

Luminiscence číselníku i ruček je perfektní a hodinky jsou skvěle čitelné (po nasvícení) i v úplné tmě a to po dobu několika hodin.

Další rozdíl oproti historickému vzoru vidíme na dýnku. Je šroubovací s průhledem na strojek, původní bylo plné ocelové, pouze s vyraženým číslem. Pokud by vám průhled na strojek vadil (mně osobně vůbec), tak je u výrobce možné si nechat vyměnit dýnko i za plné ocelové, anebo naopak doplnit zdobenější rotor i s gravírováním značky „Archimede“.

Výrobce použil osvědčený švýcarský mechanický strojek s automatickým nátahem – ETA 2824-2. Píšeme o něm často, tak jen krátce – kalibr s automatickým nátahem, ale i možností ručního nátahu korunkou, hacking (zastavení vteřinové ručky při seřizování), rychlé překlápění data, rezerva chodu kolem 40 hodin, 25 ložiskových kamenů, strojek vykoná za hodinu 28.800 půlkmitů (4 Hz). Provedení je základní, bez dodatečného zdobení můstků nebo rotoru.

Hnědý kožený řemen s bílým štepováním a dvěma nýty u nožiček je velmi blízko historickému vzhledu těchto hodinek a nejen to, je i velmi praktický a odolný. Hodinky, které váží pouhých 76 gramů i díky němu sedí na ruce perfektně. Šířka řemenu je 20 mm a je na něm nerezová jazýčková spona. Jen doplním, že řemen není originální, ten má pouze jeden nýt, správnější jsou ale dva, samozřejmě.

A co já na tyto hodinky? Mně osobně připadají malé. Mám pilotky o průměru pouzdra 47 mm a připadá mi to tak vhodnější. Ale pro drobnější zápěstí anebo třeba pod manžetu košile je tento menší rozměr jistě vhodnější. Zpracování je perfektní, není mu vůbec co vytknout. A výměna strojku, který měl původně kdysi jen ruční nátah, za automatický je daná hlavně praktičtějším využitím v běžném provozu. A také i přiblížení se historickému vzoru, který měl výraznou centrální vteřinovou ručku. V současné době vlastně není vhodný a cenově dostupný kalibr s centrální vteřinovou ručkou dostupný. Pokud vám nevadí jejich rozměr a chcete na zápěstí nosit hodinky, které vycházejí z historického vzoru hodinek pro navigátory – a přitom s perfektním moderním zpracováním – určitě si je kupte, nebudete litovat. Koupit si je můžete třeba i s pouzdrem z titanu nebo potaženým černou PVD vrstvou – anebo i v jiném rozměru, třeba s průměrem pouzdra 45 mm. A kde hodinky pořídit? U výrobce nebo v ČR je to možné i v Chronoshopu.cz a jistě budete příjemně překvapeni i cenou.

Autor textu i fotografií: 🙂 kibi

Album všech fotografií.

Za zapůjčení děkujeme „cubic“.