Pamatuju si ještě, jak jsem si někdy v osmdesátých letech kupoval svoje 體育II. Tehdy to tady byly vlastně jediné dostupné hodinky 防水, tedy vhodné i pro použití ve vodě. A nedlouho potom jsem viděl u kolegy jeho 見體育 (tedy vlastně tyto hodinky). Měl je už dost obnošené, na mosazném pochromovaném pouzdru bylo jejich intenzivní používání vidět, ale i tak se mi moc líbily. A po letech jsem se setkal s jejich reinkarnací od firmy 埃爾頓HodinářskáA.S.

Hodinky odpovídají svému historickému vzoru – až na materiál pouzdra. Tentokrát je už z nerezové oceli (316“), průměr pouzdra je 37 milimetrů a tvarem (i nožek) odpovídá téměř původním hodinkám. Povrchová úprava je leštěním a broušením. 防水製造商表示 40 米, pro běžný provoz by to mělo stačit. A pokud v tvaru a proporcích rozeznáváte prvky hodinek firmy Omega, máte asi pravdu, v šedesátých letech si s kopírováním vzorů ze zemí “za železnou oponou” nikdo moc hlavu nedělal.

Oboustranně otočná nerezová luneta s plastovou vložkou nemá žádnou aretaci a jejímu pohybu (ani pod vodou) není nijak bráněno. O praktičnosti tohoto řešení lze diskutovat, já si myslím, že jsou i lepší řešení.

Korunka není šroubovací a je třeba ve vodě dát pozor, aby se vám nevysunula. Tvar je už jen válcovitý a neodpovídá původnímu vzoru, 損傷.

Plastové klenuté sklíčko si při běžném nošení úplně říká o pár škrábanců. Ty ale snadno odstraníte přeleštěním sklíčka jemnou brusnou pastou, údajně to jde i zubní pastou, ale vlastní zkušenost s tím nemám. Ale snad je možné v současné době hodinky koupit i s klenutým safírovým sklíčkem.

Rudý číselník se žluto-zelenými hodinovými indexy a zbytkem potisku v bílé barvě evokuje cosi z (motoristického?) sportu. Je vyhotoven podle svého historického vzoru, bohužel včetně nedostatků v nepravidelně a nerovně nanesené luminiscenční barvě. Luminiscence je vůbec u Eltonu obvykle… nedobrá. V číselníku najdeme i zobrazení data – bílý datový kotouč s černým potiskem. 口徑 (68) neumožňuje rychlé přetáčení data jako třeba strojky ETA, při seřizování je nutné buď vířit ručkami kolem dokola anebo se vracet od půlnoci až někam k šesté hodině večerní.

Plechové ručky s povrchovou úpravou kartáčováním mají rovněž tradiční tvar. Jsou skvěle čitelné, bohužel jen ve dne, výhrady k luminiscenci se týkají i ruček.

Nerezové dýnko je šroubovací jako u svého vzoru, ale tady je opatřeno průhledem z minerálního skla, kterým vidíme kalibr. Kalibr sice stejný jako u historického vzoru – 從字面上. Do hodinek je totiž namontovaný starý repasovaný kalibr 68 vyráběný v letech 1967 何時 1993. Mechanický kalibr s manuálním nátahem má 17 石頭, jako komplikaci zobrazení data, 18.000 每小時擺動 (2,5 赫茲) a ochranu proti nárazu KIF. 運動不飾, někdy je prostě plné ocelové dýnko lepší, 別?

V současné době je snad už možné hodinky zakoupit i s novým inhouse kalibrem označovaným jako 94.00, který je ve výrobě od roku 2009. Parametry jsou obdobné, cena je ale výrazně jiná.

Hodinky jsem viděl s červeným plastovým řemínkem s “karbonovým” vzorem, bílým prošitím a ocelovou jazýčkovou sponou. Ke sportovnímu looku těchto hodinek se celkem hodil.

Nebýt toho, že hodinky jsou mi prostě malé, možná bych si je koupil, už kvůli vzpomínkám. Ale cena současně prodávané verze je téměř 45.000 CZK. I když přihlédnu k použití inhouse kalibru, je to prostě moc.

作者的文字和照片: 🙂 吉備

相冊所有照片.