O hodinkách Ondřeje Berkuse píšu moc ráda, jeho invence, pečlivá výroba i jistá nekonformita při přístupu k hodinkám jako takovým – to vše je prostě neodolatelné. A že má album těchto hodinek v naší galerii pořadové číslo “666”? איך, že je to jen náhoda a neznamená to nic. זאל ס נעמען אַ קוק אין די טשיקאַווע וואַטשיז.

Ondra v tomto případě tvořil hodinky, které měly připomínat i jinou jeho zálibu – vůni benzínu, pálící se gumy, silné motory – a tak i celkovým pojetím, barvami, použitým fontem na indexy a vlastně i materiály měly hodinky připomínat motoristický sport. און איך טראַכטן, že se mu to skvěle povedlo.

Pouzdro je vyrobené z netradiční suroviny – uhlíkových vláken 2×2. Strukturu má nádhernou, וואָס איר זאָגן? דיאַמעטער 45 mm se řadí spíše k větším hodinkám a směřuje tak pravděpodobněji na pánskou ruku. S výškou 11 mm se lehce schová pod manžetu košile a váhu 49 gramů na ruce nejspíš ani neucítíte. Ze stejného materiálu je vyrobená i korunka, pro lepší ovládání je opatřena mohutnými zářezy. Hodinky se tak natahují i seřizují velmi snadno.

Podobně zajímavou strukturu můžeme pozorovat na číselníku. Ten není z uhlíkových vláken, ale z DLC nerezového damašku. K pouzdru skvěle ladí. Arabské indexy ve tvaru digitálních číslic jsou do číselníku vyryté a zdůrazněné oranžovou luminiscencí. Perfektní barevná kombinace! די שטעלע פון “6” najdeme vteřinový subčíselník, ale přesný čas na něm můžete pouze odhadovat, chybí škála. Jen na pozici “60” vyrytá šedesátka. Černé ručky nesou vrstvu oranžové luminiscence. Nechybí ani logo “פּאַפּי”. Do pouzdra je zasazené klenuté sklíčko s výraznou vrstvou modrého antireflexu.

Ačkoli má na denním světle luminiscence jasně oranžovou barvu, ve tmě září nádherně výraznou žlutozelenou barvou. Díky luminiscenci na všech třech ručkách a indexech snadno poznáte i v šeru, וואָס מאָל איז עס.

Teprve na plochém dýnku oceníte krásu materiálu – uhlíkových vláken. Skládají se do šachovnice, při natočení mění lesk. Opravdu skvělý materiál! Papi se rozhodl udělat výjimku a dýnko neopatřoval svým typickým vyrytým podpisem a názvem hodinek. Je to dobře, byla by vážně škoda do dýnka zasahovat. K pouzdru je přišroubované pěti šroubky, ke kterým mám jen malou připomínku – mohly být černěné. Použitý strojek – lehce doladěná ETA/Unitas 6498 (pískované můstky s angláží, DLC povlak) s ručním nátahem je ověřená kvalitní klasika. Charakterizuje ho 17 שטיינער, korunka na pozici “3”, מאַנואַל וויינדינג, סובčíסעלנíק די שטעלע “6”, ochrana setrvačky proti nárazu Incablok, אָפטקייַט 18.000 א / ה, rezerva nátahu nádherných 56 שעה.

Řemen je Di-Modell matný s oranžovým prošitím, které ladí s barvou použité luminiscence. I na jazýčkovou sponu papi použil uhlíková vlákna – a zase to vypadá úplně jinak než na dýnku nebo na pouzdru! Nemohla jsem se vynadívat a ve skrytu duše jsem začala po hodinkách z uhlíkových vláken toužit.

I když se jedná o hodinky velikosti určené na pořádné pánské zápěstí, troufám si tvrdit, že by mi taky slušely. A co teprve materiál – karbonová vlákna! Lehký, trvanlivý, nádherně strukturovaný! Takže co já na berkusovky “קאַרבאָן”? Říkám rozhodné “ANO” a těším se na další povedený solitér z dílny mistra Ondřeje Berkuse!

דער מחבר: ייל

מחבר פאָטאָגראַף: 🙂 קיבי

אלבאם אַלע פאָטאָס.