Vztah hodinkové veřejnosti v České republice neštěpí asi nic tak radikálně, jako vztah k využití značky PRIM. Primky tady byly – a každý z nás nějaké měl, kdo to popře, má je nejspíš doteď. A značka Prim je tu stále, či spíše značky. Série prodejů, transformací a soudních sporů o tutu značku má zatím jen ten výsledek, že tu jsou dvě firmy, které mohou značku využívat. Elton Hodinářská a.s. – v podobě “Prim Manufacture 1949”. Tato firma sídlí v tradičním městě výroby hodinek u nás, v Novém Městě nad Metují. A druhou firmou je MPM-Quality v.o.s. z Frýdku Místku. Té někteří vyčítají, že hodinky nevyrábí v Čechách a jen využívá značku… Ale o tom zas jindy. Dnes bych vám chtěl představit jedny hodinky z produkce MPM-Quality v.o.s. מיטן נאָמען PRIM Sport RSG44-Black.

Jak jsem se k nim dostal? V rámci takového experimentu… Zastánci “jediné pravé značky Prim” tak dlouho tvrdili, že hodinky od MPM jsou šunt, šmejd, asijský hnus, co nic nepřežije… až kamarád jedny koupil a dal je volně k dispozici pro “testování” a to jak příznivcům, tak i odpůrcům. Asi nikdo nepředpokládal, די וואַך “testování” přežijou.

A hodinky toho v rámci “testů” zažily opravdu hodně! Půjčováním oběhly za rok asi tak desítku lidí, kteří je nijak nešetřili. Takže hodinky (s mechanickým strojkem) zažily práci na stavbě, sekání dřeva, různé formy namáčení a potápění, dokonce i pečení v troubě a zamrazování do ledu. Vážně! A tyto hodinky toto vše přežily, jdou a i průběžná kontrola na vibrografu (měření přesnosti) neukázala, že by došly nějaké újmy. Intenzívní testování trvalo několik měsíců a myslím, že se dá oprávněně považovat za “zrychlené testy životnosti” a vypovídají spíše o několikaletém běžném provozu.

אבער צוריק צו היטן. Nerezové leštěné ocelové pouzdro o průměru 40 מם שטאָף קאָרונקי, s korunkou už je to 44 מם. Tloušťka je, vzhledem k průměru, ווען טאַק – 12,5 מם. A mezi nožky se vejde řemen 20 מם. Ve tvaru pouzdra podvědomě tušíme velmi vzdálenou inspiraci pouzdrem Prim Sport I. gen (ווידער). Luneta je ocelová, jednostranně otočná s aretací a s hliníkovou vložkou, oproti plastové u IGEN, ale k lunetě se ještě dostaneme. Minerální rovné sklíčko bez antireflexu je asi jako manželský sex – ani nezarmoutí, ani nenadchne.

די קרוין איז סקרוד, částečně ji chrání výstupky pouzdra. Manipulace s korunkou byla jistá ve všech polohách, velikost umožňovala příjemný ruční nátah.

Číselník a ručky, já nevím jak vy, ale já v nich jasně vidím podobný slavný vzor v Primkách – זען ספּאָרט וו. A to včetně (צומ באַדויערן) velmi neuspokojivé luminiscence. Černý matný číselník má jen plasticky nanesenou luminiscenční barvu (luminiscence jako u ruček – nic moc), jinak má jen orámovaný výsek datumového okénka a potisk “זען ספּאָרט” אַ “17 דזשולז, אָטאַמאַטיק, 10 אַטם”. To označení počtu kamenů ve strojku je ale matoucí, pravděpodobně má odkazovat na původní Primky, kamenů ve strojku je ve skutečnosti 21!

Bílá rovná hodinová a minutová ručka jsou dobře čitelné a barevnost nazelenalých indexů doplňuje ještě oranžová vteřinová ručka. Zajímavé je, že ručky i indexy celkem zajímavě reagovaly na osvícení UV zářením, אָבער “samy od sebe” fakt dlouho nesvítily. A při osvícení se projevila další vlastnost indexů – nerovnoměrně nanesená luminiscenční barva.

při osvícení svítí, ale ne dlouho...

קרוין איז סקרוד, nerezové, leštěné a nese znovu označení značky “פּרעמיומס”, označení materiálu pouzdra a vodotěsnosti.

A dýnko kryje poměrně malý levný kalibr Miyota z asijské produkce v mohutném plastovém distančním kroužku. באַוועגונג איז ניט דעקערייטאַד, rotor samonátahu funguje jen na jednu stranu, ale hodinky mají možnost i ručního nátahu korunkou, rychlopřeklápění data, na hacking zapomeňte. Že strojek není nic moc? Asi ne, ale nárazové i jiné testy přežil se stabilní denní odchylkou -15 s a jinak bez problémů. A kolem a kolem, obdobný strojek v hodinkách Prim používal i druhý výrobce Elton Hodinářská v devadesátých letech…

Hodinky se prodávaly s gumovým řemínkem “ala pro potápěče” s jednoduchou leštěnou trnovou nerezovou sponou. Někdo si ho pochvaloval, někdo ho zatracoval, já osobně jsem si k němu vztah nenašel.

A mé výhrady? Do očí bijící (pro mne) je špatné usazení hliníkové eloxované vložky lunety v lunetě. Nesnáším, když jsou indexy různě nastavené vzhledem k minutovým a k výřezům v lunetě! O neuspokojivé luminiscenci jsem už psal, řemínek je věc individuální, snad ještě větší oblé výřezy lunety na pozicích “12-3-6-9” se mi nelíbí a rozčilovaly mne.

tak tohle by mne na ruce fakt štvalo!

Co se týká nošení, hodinky se bez problémů natahovaly, šly se stabilní odchylkou, běžnou zátěž zvládaly bez problémů.

K hodinkám jsem se snažil přistupovat bez předsudků. A abych řekl pravdu, současně se líbily i nelíbily, je to dost muziky za rozumné peníze (něco kolem 5.000,-), ale současně mi přišly jaksi “nepatřičné” a na ruce jsem je snesl v kuse maximálně dva dny. איך, že se někomu můžou líbit a roky přinášet (relativně) přesný čas a radost, ale já bych si je nekoupil. Pokud ale máte jiný názor, אויף פליען web MPM Quality, proti nostalgii žádný dišputát. Já si za podobné peníze koupím raději nějaké hezké levné Seiko.

Za umožnění experimetu děkujeme Onionovi.

מחבר טעקסטו און פאָטאָס: 🙂 קיבי

אַלבאַ פאָטאָס před אַ po testování.