ویسے, znalci už ví, واچ, které jsem nedávno fotografoval, nejsou radioaktivní a nejsou to ani původní hodinky pro sovětské vojenské potápěče. I tak je to krásná ukázka megalománie země, kde měli i obilí jako telegrafní sloupy! Sice se říká, že ne tak velké, ale tak husté, ale to už je dneska vlastně jedno.

Původ těchto hodinek můžeme hledat u švýcarské firmy Invicta. Sověti si zadali vývoj hodinek vhodných pro vojenské potápěče – šlo jim hlavně o odolnost proti vodě v hloubkách. Všechna ostatní kritéria šla asi stranou. A poté, co byl Sovětům doručen prototyp, tak celou objednávku stornovali, vzor zjednodušeně okopírovali a začali je vyrábět sami. Výrobu měl zadán ke konci padesátých a v šedesátých letech dvacátého století Zlatousťský hodinkový závod ve Zlatousti v Čeljabinské oblasti (Златоустовский часовой завод – ЗЧЗ). Kolik přesně těchto hodinek bylo vyrobeno, lze jen odhadovat podle výrobních čísel na dýnkách, ale já jsem přesnější údaje nezjistil, dá se předpokládat, že pár tisíc.

Potenciál těchto mamutích a výjimečných hodinek ale nenechali dlouho ležet současní podnikaví prodejci suvenýrů pro turisty a ujali se pokračování výroby a prodeje těchto doslova gigantických hodinek. A to v počtech nemalých, na Arbatu jich můžeme koupit třeba pro vystrojení podmořského pluku!

hodinky Invicta

Rozměry jsou vážně impozantní – průměr pouzdra je 60 ملی میٹر (کپڑے korunky!), کے ساتھ پہلے ہی ایک تاج ہے 80 ملی میٹر! Tloušťka pouzdra včetně mřížové ochrany sklíčka je 25 ملی میٹر, průměr číselníku 50 ملی میٹر. A šířka řemenu, který vypadá tak nepatřičně malý k tomuto pouzdru, je ve skutečnosti slušných 24 ملی میٹر. Hodinky nejsou žádný drobeček.

Původně se vyráběly z nerezové oceli, novodobé remake jsou z pochomované mosazi. V obou případech povrchová úprava odpovídá původnímu určení, žádná filigránská práce to není. Novodobá provedení můžeme najít i v jiném provedení finální úpravy – místo chromu může být i černá nebo zlatá vrstva PVD.

Na hodinkách jsou, kromě rozměrů, nejnápadnější dvě věci – mřížová ochrana sklíčka a ochrana korunky. Sklíčko (معدنی) měří skoro centimetr a není připevněno napevno, ale přitlačuje ho k pouzdru šroubovací luneta, či spíše příruba, pod kterou je současně uchycena i mřížová ochrana. Mřížku je možné vyndat a hodinky nosit přece jen méně nápadněji. Ostatně odpovídá to původním originálům, které tuto ochranu sklíčka neměly. Vodotěsnost sklíčka pak má zaručovat silná guma mezi pouzdrem a sklíčkem.

Pod mřížkou a sklíčkem můžeme zahlédnout číselník a ručky. Původní číselník byl poměrně silný, mosazný, pouze s nanesenou luminiscencí na indexech, bez nápisů. U luminiscence bych se na chvíli zastavil. Luminiscenční barva obsahovala radioaktivní tritium. A to velmi hojně nanesené. Luminiscence byla sice stálá, i bez nasvícení světlem, ale údajně to byl tak silný zářič gama záření, že hodinky se doporučovalo uchovávat v olověném obalu. Zdravotní rizika při odstínění silným pouzdrem a těžkým gumovým oblekem byla asi mizivá, ale v denním kontaktu nebo při rozebírání hodinek bych z toho asi měl trochu mrazivý pocit. U tohohle kusu je to, کورس کے, jinak. Luminiscence je provedena běžnou luminiscenční barvou – asi Luminova s nazelenalým odstínem jak na indexech, tak i na ručkách. Ručky jsou černě lakované, s výraznou luminiscencí, namodralá centrální vteřinovka je bez luminiscenčního provedení.

Číselník navíc nese znak – asi ponorkového námořnictva, tento motiv se opakuje i na dýnku hodinek. Potisk dále azbukou ukazuje na výrobce hodinek a deklarovanou vodotěsnost 700 میٹر – to už ovšem latinkou.

ukázka luminiscence

کرنے کے لئے, co vypadá jako šroubovací uzávěr náprsní láhve na koňak, je ve skutečnosti šroubovací ochrana korunky, která tlačí na gumové těsnění a měla by zabránit průniku vody do pouzdra kolem korunky. Uzávěr je k pouzdru hodinek přichycen řetízkem – proti ztrátě. Něco jako uchycení propisky na přepážce na poště. Podobnou ochranu korunky používá i v dnešní době víc firem, většinou je ale upevnění pákovým prvkem, ne řetízkem.

Dýnko hodinek je pevné. U originálů bylo ploché, pouze s vyraženým výrobním číslem. Pro posílení příběhu nesou remake různé znaky bojových potápěčů, ponorkového loďstva, číslování, lodní šrouby, posiluje to příběh, který vlastně hodinky prodává. A jak že se dostaneme ke strojku, když je pouzdro v celku? Horem, přes sklíčko. Po vyšroubování příruby a sundání sklíčka a gumového těsnění pod ním už jen povolíme šroubky v číselníku, vytáhneme korunku i s natahovací osičkou a strojek i s číselníkem a ručkami si můžeme vyklopit do dlaně. Já to nezkoušel, fotografii původního strojku můžete vidět na stránce, kde se také můžete hodně dozvědět o historii původních hodinek. A ještě vám doporučím tuto stránku. Označení strojku jsem nenašel, ale měl by to být hodinový kalibr, který se používal ve vojenské technice – autech, tancích, asi i v ponorkách. اصل میں، میں نہیں جانتا, jaký je přesně strojek v těchto hodinkách, ani jaké jsou jeho parametry.

Řemen je šedý, viděl jsem i jiné barevné varianty, materiálem je gumotextil. A dost mě překvapilo, že u hodinek určených k připínání na zápěstí nebo spíš na předloktí a to přes silnou gumovou kombinézu, není moc dlouhý. Spona je pak ocelová, jazýčková s vyraženou značkou výrobce. K pouzdru je řemen pripevněn šroubovacími stěžejkami.

Co o hodinkách ještě napsat? Prodávají se v modré krabičce spolu se šroubováčkem pro výměnu řemenu a atestem. Na atestu je chyba, oproti správnému názvu výrobce tam vypadlo jedno písmeno. To trochu zpochybňuje i uvedené datum výroby z roku 1976. Ale chápu, jde asi hlavně o to, aby někde bylo jasně uvedeno, že hodinky nejsou radioaktivní zářič, s tím by mohly být dost potíže – minimálně to vysvětlování na hranicích.

Nemohu vás ještě připravit o fotografii, jak tyto hodinky vlastně vypadají na ruce. A to na zápěstí, které má 22 centimetrů v obvodu!

A že jsem se zatím nezmínil o vodotěsnosti? Měl jsem asi v tomto směru předsudky, ale o to větší byl můj údiv, když jsem zjistil, že tyto hodinky bez problémů prošly zkušebnou a to nejen pro ponor, ale i pro delší pobyt pod vodou.

تو, pokud hledáte nápadné hodinky, se kterými vzbudíte v baru pozornost, právě jste našli! Pro mne je to už je prostě příliš. Berte je prostě jako kuriozitu, velké hodinky s velkým příběhem. Pokud chcete něco pro praktické potápění, podívejte se po dekompresním počítači na zápěstí – třeba od firmy Suunto.

قرضہ دہی کے لئے شکریہ AMERS.cz,fr.

مصنف textu اور تصاویر: 🙂 kibi

تمام تصاویر کو البم.