Jeden neuveřitelně roztomilý a milý mopslík jménem Lollipop jednou takhle večer brouzdal po svých oblíbených stránkách. Samozřejmě na internetu. A náhle mu padly do oka hodinky jeho snů! Vypadaly přesně, jak si je pamatoval z obrázků – mýtický potápěčský model jedné švýcarské firmy. A hodinky nestály mnoho! I s poštovným z Číny to bylo jen do dvou tisíc korun.

Lollipop se zaradoval! Takhle snadno si splní svůj štěněcí sen… Kliknul jednou, kliknul dvakrát, pacička se mu u toho chvěla. Pak mu přišlo potvrzení objednávky a mopslík samou radostí olízal znovu důkladně celý monitor a klávesnici.

A za pár týdnů byly hodinky tady. Mopslíkovi totiž přišlo předvolání od zlých Celních vlčáků. Celý rozechvělý, loužičky za ním zůstávaly, dorazil mopslík na celnici.

Tam bylo ouvej, zle ouvej. Včáci na milého mopslíka štěkali a vyli: “Tyhle hodinky porušují ochrannou známku firmy Rolex! Hodinky se zabavují! A ty, zloduchu, dostaneš pokutu!”

Co měl mopslík dělat? O hodinky přišel, pokutu, která stála jako patery vysněné hodinky, zaplatil. Jen očka pro pláč mu zůstala. A pod stoličkou na celnici loužička.

Ale nevzdal to. Dlouho a tvrdě na sobě pracoval, až se stal root-adminem serveru pro hodinkové fanoušky. A aby nezažili i ostatní takové trápení, jako on, rozhodl se napravit ten zlý a falešný svět. Z koukání na obrázky s popisky v rozsypaném čaji dobře věděl, jaké že to hodinky v Říši středu kopírují. A využil své důležité funkce a zakazoval, vyhrožoval, banoval tak dlouho, až všechny ty falešné hodinky ze světa odstranil. Tedy nebylo to z celého velkého světa, jen z parku a tří ulic, které znal. Ale i tak dobré, نہیں?

A tenhle příběh je pravda, to byste neřekli, co?

مصنف textu: 🙂 kibi