Hodinkové strojky – Unitas 6497/6498
Minule jsme se seznámili s nejpoužívanějším mechanickým strojkem s automatickým nátahem ETA 2824-2. Dnešní článek věnuji stejnému tahounovi ze skupiny kalibrů s ručním nátahem. ன் பார்க்கிறேன் Unitas 6497/6498.
காப்பகம் 'டெக்னிக்’ பகுப்பு
Minule jsme se seznámili s nejpoužívanějším mechanickým strojkem s automatickým nátahem ETA 2824-2. Dnešní článek věnuji stejnému tahounovi ze skupiny kalibrů s ručním nátahem. ன் பார்க்கிறேன் Unitas 6497/6498.
திறமை ETA 2824-2 patří k nejrozšířenějším z používaných mechanických strojků, nachází se v pouzdrech cca 80% švýcarských mechanických hodinek. Vyrábí ho ETA (součást koncernu SWATCH Group) a pohání hodinky širokého spektra značek, v továrním provedení nebo dodatečně upravený výrobcem. Dnes vám o něm povím něco více, než se běžně můžete dočíst v našich recenzích a aktualitách.
Seriál o známých i méně známých hodinkových strojcích začnu velmi známým mechanickým kalibrem s automatickým nátahem ETA / Valjoux 7750.
Blíží se letošní léto a s tím i praktické prověření někdy velkolepých údajů o vodotěsnosti, které na hodinkách výrobci uvádějí. Co jednotlivé udávané hodnoty vlastně znamenají? Někdy údaje, ať už v jednotkách ATM nebo BAR nebo snad v metrech vodního sloupce znamenají opravdu to, co opravdu čtete, ale častěji je to jen zařazení do některé ze škatulek normy DIN a pak to může znamenat něco úplně jiného.
Když v roce 1791 William Gregor objevil v minerálu ilmenit nový, šedý až stříbřitě bílý prvek, rozhodně netušil, že jej jednou budou lidé používat na výrobu vesmírných raket, ale třeba i luxusních náramkových hodinek. Pojďte se podívat, jak k tomu vlastně došlo.
விண்வெளி மை துளி: வரலாற்றில் chronografu
Chronograf je jedna z mála věcí, které v moderní hodinařině nevymyslel a nesestrojil Abraham-Louis Breguet. Je to také mistrovská ukázka toho, kolik koleček, páček a šroubků se dá vtěsnat do omezeného prostoru. A přitom se mu říká dočista špatně…
Stačila kapka inkoustu na bílém papíře a svět měl další vynález – jak to vlastně všechno začalo? Na dostizích. Představte si odpoledne prvního září roku 1821. Právě toho dne na dostihové dráze u Martových polí v Paříži přichází na dostihy hodinář Nicolas-Mathieu Rieussec se svým novým skvělým přístrojem pro měření mezičasů v jednotlivých kolech závodu. Kromě dostihových fanoušků (kterých bylo v té době víc než dost) nadchl i členy francouzské královské akademie věd – jejich dobrozdání mu zajistilo pětiletý patent datovaný 9. března roku 1822 a udělený za „časomíru či počitadlo ujeté části cesty“ (garde-temps ou compteur de chemin parcouru).
வரலாற்றில் ஒரு பிட்
அது தெரியவில்லை என்று, கைக்கடிகாரங்களை பயன்படுத்தப்படும் அனைத்து தொழில்நுட்பம் நீண்ட முன்பு கண்டுபிடிக்கப்பட்டன என்று. இன்னும், எனினும், உற்பத்தியாளர்கள் கண்டுபிடிக்க, ஆராய்ச்சி மற்றும் வளர்ச்சி அதிகமாக முதலீடு யார், பாரம்பரிய தொழில்நுட்பம் கைக்கடிகாரங்களை புதிய புதுமையான கருத்து சந்தைக்கு வர முடியும்.
Celkem často se mě lidé ptají, jaké že si mají koupit hodinky? Moje obvyklá odpověď je – “A jaké vám udělají radost?” Ale když se někdo ptá dál, měl bych nejdříve zjistit něco o tom, co vlastně majitel od svých nových hodinek čeká a má první otázka směřuje ke způsobu pohonu hodinek.