Když si Léon Breitling v roce 1884 otevřel hodinářskou dílnu v Saint-Imier, nabíral svět po odeznění hlavní vlny průmyslové revoluce na rychlosti a Evropa doufala, že s pomocí techniky se jí podaří žít lepším životem. K tomu přispíval i obrovský rozkvět sportu a dopravy. Díky čím dál rychlejšímu tempu života bylo logické, že jednoho dne se objeví někdo, kdo to všechno dokáže přesně změřit.
A Léon Breitling se rozhodl, že tím člověkem bude právě on. Začal se tedy cíleně věnovat nástrojům, které vzkvétající civilizace potřebovala nejvíc – chronografům, stopkám a přístrojům pro přesné měření. Dařilo se mu tak dobře, že o šest let později celou společnost čekalo stěhování do La Chaux-le-Fonds, tepajícího srdce švýcarského a vlastně i celosvětového hodinářství. Chronografy a stopky značky Breitling si obzvlášť oblíbili milovníci automobilových závodů a – což se ukázalo pro budoucnost značky klíčové – i letečtí nadšenci.

První křídla
Když se do bojů první světové války začalo čím dál více zapojovat letectvo, rozhodl se Léonův syn, Gaston Breitling, začít vyrábět první náramkový chronograf na světě, aby jim poskytl přesnou časomíru. Po důkladném experimentování v roce 1915 získal chronograf první tlačítko, kterým se ovládaly veškeré jeho funkce – start, zastavení a reset. இல் 1934 přibylo ještě jedno tlačítko pro reset chronografu na nulu. A tak vznikl chronograf tak, jak jej známe dnes. Tyto patenty dopomohly Breitlingu v roce 1936 k tomu, aby se stal oficiálním dodavatelem britské Royal Air Force. A konečně v roce 1942 se na číselníku modelu Chronomat poprvé objevil nejvýznačnější rys hodinek Breitling: kruhové posuvné měřítko.

Mistr vzdušných cest
Poválečná léta znamenala nejen pomalý vzestup zpátky k dřívější slávě, ale také rozvoj aktivit, které si poprvé v dějinách mohli lidé dovolit ve volném čase. Na počátku padesátých let vzniklo mnoho dnes kultovních modelů různých značek (připomeňme si hlavně vlnu potápěčských hodinek a sportovních chronografů) a Breitling samozřejmě také nezaostával – v roce 1952 se na trhu objevil do té doby nevídaný Chronomat, určený civilním pilotům. Během padesátých a šedesátých let Breitling získal pověst dodavatele chronografů pro piloty bez ohledu na rovnoběžku – kromě náramkových hodinek samozřejmě dodával palubní časomíru mnoha výrobcům letadel.
To už ale přicházela éra dobývání vesmíru a Breitling se do ní zapsal hned zkraje – v roce 1962, kdy jeho chronograf Navitimer Cosmonaute na zápěstí Scotta Carpentera vystoupal v orbitální lodi Aurora 7 až na samotnou hranici kosmu. Stal se prvními náramkovými hodinkami, které se kdy do vesmíru podívaly.

Revoluce a temná léta
Hvězdná chvíle ale na Breitling teprve čekala – během druhé poloviny šedesátých let byl spuštěn závod o to, kterému výrobci se jako prvnímu podaří spojit tradiční chronograf s automatickým strojkem. Ve spolupráci se společnostmi Dubois Dépraz, Heuer-Leonidas a Hamilton-Büren se to podařilo právě Breitlingu a společný Calibre 11 dodnes patří k tomu nejčistšímu a nejlepšímu, co kdy ve Švýcarsku vzniklo.
Naneštěstí tento světlý okamžik hodinářství následovala quartzová revoluce, která omezila jakýkoli další vývoj a mnoho tradičních výrobců včetně Breitlingu mělo co dělat, aby si udrželo alespoň nějaký podíl na trhu. Po deseti temných letech naštěstí v roce 1979 značku zachránil pilot a hodinář Ernest Schneider, který okamžitě zahájil vývoj nových hodinek, jejichž pomocí chtěl oslavit sté výročí založení společnosti. Tento chronograf byl odhalen v roce 1984 pod obnoveným názvem Chronomat a dodnes patří k nejdůležitějším a nejprodávanějším modelům značky. Zárukou kvality produkce je to, že všechny hodinky, které opustí výrobní závod, jsou vybaveny certifikátem COSC, takže jsou maximálně přesné.

Vlastní srdce
Poslední vrchol se podařilo Breitlingu zdolat v roce 2009 – právě tehdy společnost vstoupila do exkluzivního klubu hodinářů, kteří své modely vybavují strojky vlastní výroby. திறமை 01 byl vyvinut a vyroben přímo v breitlingovské chronometrii a byl umístěn do zbrusu nového pouzdra Chronomatu, který byl pro tuto příležitost přejmenován na Chronomat 01. Od té doby jsme se dočkali další modifikace vlastního chronografického strojku s GMT funkcí a manufakturním kalibrem je vybaven ikonický Navitimer.

Kdybychom měli stručně oponovat těm, kteří rádi a nahlas tvrdí, že Breitling pro svou okázalost do první hodinářské ligy nepatří, odpověděli bychom: právě Breitlingu vděčíme za to, jak dnes chronograf vypadá.

ஆசிரியர் உரை: Robert Čapek

புகைப்பட ஆதாரம்: Breitling.com, blog, 🙂 kibi

Mnohá i nehodinková témate najdete இங்கே.