Poslední dobou jako kdyby se roztrhl pytel s takzvanými “smart” கண்காணிப்பகம். Výrobci se předhání, kdo je dříve uvede na trh a samozřejmě kdo jich víc prodá. Zatím se prodeje pohybují v desetitisících, jsou to hodinky “pionýři”, ஆனால் யாருக்கு தெரியும், kam se bude ubírat technologie a inovace? Mají se milovníci a prodejci mechanických hodinek obávat budoucnosti?

Mechanické hodinky dlouhá staletí zdobily stěny, věže, nábytek, nosili je po kapsách nebo v medailonech, pomáhaly při navigaci námořním kapitánům i ve sledování účinků jedů při trávení manželů. Zavedenou pozici v 70. ஆண்டுகள் 20. století narušila revoluce v podobě quartzových hodinek. Náhle tu byla časomíra přesná a levná, protože bylo možné hodinky vyrábět rychle a ve velkém množství. A lidé si je kupovali a mechanické hodinky se začínaly stávat jen koníčkem bohatých nadšenců. V té době zanikaly mnohé hodinářské firmy, protože jejich precizní výrobky nikdo nechtěl. Když už se zdálo, že se za nimi zavře temná hladina historie, charismatický vizionář Nicolas George Hayek, spoluzakladatel koncernu SWATCH Group, se rozhodl, že to tak nenechá. Velkou reklamní kampaní začal přesvědčovat svět o kráse a důležitosti hodinek se srdcem z ozubených koleček. Byl úspěšný a zachránil tak tikající krásky před bateriovým drakem. I jeho zásluhou došlo k rozmachu průhledů v dýnkách a možnosti kochat se mechanickými strojky.

மூல: SWATCH.com

Příchod “smart” hodinek se dal očekávat. Telefony s operačním systémem, které už umí mnohem víc než pouze telefonovat a posílat SMS, jsou nyní běžnou součástí života a často slouží i jako hodinky. Zbývalo jen počkat, až miniaturizace a technologie dospějí do bodu, kdy bude možné vyrobit náramkovou alternativu s takřka neomezeným počtem funkcí.

“Smart” பார்க்கலாம் představují počítačové zařízení, které má kromě zobrazení času i další funkce, kterými se blíží kapesnímu počítači (PDA). První historické kusy měly kalkulačku, překladač nebo jste na nich mohli hrát jednoduché hry. Ty dnešní už jsou na tom mnohem lépe, svůj PDA vzor už připomínají mnohem víc a v některých případech ho i parametry převyšují. Je v nich operační systém a mobilní aplikace jako třeba přehrávač médií, நாள்காட்டி, plánovač nebo čtečka elektronických knih. Mají v sobě GSM čip, fotoaparát, teploměr, tlakoměr, výškoměr, கவராயம், kalkulačku, GPS, NFC, krokoměr, vlastní paměť, akcelerometr, gyroskop, vibrační motorek, reproduktor nebo třeba senzor pro měření zdravotního stavu. Umí komunikovat s bezdrátovou náhlavní soupravou, mikrofonem, inzulínovou pumpou a dalšími zařízeními. K počítači nebo k telefonu se připojují pomocí Bluetooth, WiFi nebo NFC.

Prvními chytrými hodinkami byly v roce 1972 pravděpodobně hodinky “Pulsar” இருந்து Hamilton Watch Company. Projekt Pulsar poté zakoupila firma சிக்கோ a dále ho rozvíjela. Vznikly třeba hodinky s externí klávesnicí. இல் 1984 vyvinula hodinky, které byly kompatibilní s osobním počítačem (PC). Další hodinky se už k PC připojovaly pomocí speciálního kabelu. Kromě předinstalované kalkulačky, poznámek, plánovače a zobrazení světového času jste do nich mohli nahrát vlastní naprogramované aplikace. Byli jste ale omezení malým displejem a nevelkým místem pro ukládání dat. இல் 1985 byly na trh uvedeny chytré hodinky s barevným displejem. Na přelomu století firma IBM vyrobila hodinky s operačním systémem Linux a ve spolupráci s Citizen Watch Co. také hodinky s Bluetooth. A nesmíme zapomenout na hodinky s operačním systémem Palm, třeba pod značkou Abacus. Stále se ale jednalo o okrajovou část trhu, hodinky si kupovali především nadšenci. S nástupem mobilních telefonů se situace změnila k lepšímu.

நிறுவனம் Sony s konceptem hodinek komunikujících s mobilním telefonem přišla mezi prvními. Japonsko-švédský podnik Sony Ericsson jednou za čas přinášel zajímavé doplňky svých mobilních telefonů a postupným vývojem došlo i na hodinky. Jedny z prvních, analogové MBW-100, se s telefonem spojovaly pomocí Bluetooth a uměly na displeji zobrazit číslo volajícího nebo upozornit na příchozí SMS. Evoluce pokračovala, telefony dostávaly složitější a výkonnější součástky a operační systém a myšlenky chytrých hodinek se chytili další výrobci. Přišly futuristické SmartWatch, která značka Sony na trh uvedla v roce 2007. Nabízely jednoduché ovládání pomocí dotykového OLED displeje, množství aplikací na Google Play, upoutaly zajímavým designem a vysokou kvalitou, a to vše za rozumnou cenu. நிச்சயமாக, že nebyly bezchybné a uživatelé jim vyčítali nějaké nedostatky. Byly ale prvním krokem k praktické miniaturizaci osobního počítače a jeho umístění na zápěstí.

Následovaly nedávno představené SmartWatch 2, které vycházejí z předchozího modelu, jsou ale nabitější funkcemi, mají modernější design a výbavu.

Ostatní výrobci mobilních telefonů nezaháleli a vyrobili své vlastní chytré hodinky. Jsou určené nejen k zobrazení času, ale také třeba k telefonování, sledování srdečního tepu, rychlosti chůze/běhu, e-mailové komunikaci, nedílnou součástí je připojení k chytrému telefonu. Hodinky ale fungují i bez něj.

Aktuálně vyrábí “smart” hodinky několik výrobců, jmenuji ty nejznámější a nejrozšířenější. Patří mezi ně Samsung (Galaxy Gear), Qualcomm (Toq), Pebble a brzy se mají objevit také iWatch značky Apple.

Principiálně mají chytré hodinky blíž k těm quartzovým, spojuje je pohon na baterii. Tím ale podobnost zcela končí. Displej s vysokým rozlišením, procesor, paměť, operační systém, Bluetooth, mikrofony, reproduktor a další součástky je posouvají blíže k multifunkčním zařízením vídaným dosud pouze na zápěstích či předloktích ve sci-fi filmech.

Zatím jim majitelé vytýkají malou výdrž baterie, větší rozměry a váhu, fotoaparát s malým rozlišením, kompatibilitu pouze s chytrými zařízeními vlastní značky, nízkou vodotěsnost nebo absenci češtiny. Myslím si ale, že brzy překonají tyto dětské nemoci a jejich vývoj dospěje k potřebné použitelnosti.

Možná se na chytré hodinky těšíte nebo už je máte, možná se vám vůbec nelíbí a láskyplně hladíte své mechanické. Ať už na ně máte názor jakýkoli, jsou tu a nemůžeme je ignorovat. Až čas a zákonitosti trhu ukáží, zda je to slepá cesta nebo revoluce.

Dostávám se k odpovědi na úvodní otázku. Nahradí chytré hodinky hodinky s mechanickým strojkem? Podle mne určitě ne. மக்கள், kteří mechanické hodinky nenosí a sledují čas na mobilním telefonu, si je pravděpodobně koupí a budou spokojení. Ti, jejichž zápěstí zdobí kus hodinářského umu, je možná vyzkouší, aby se vrátili ke svým tikajícím. Situace ze 70. ஒரு 80. let se nebude opakovat, protože už nyní někteří vyměnili hodinky za mobilní telefon, ty mechanické odliv zájmu přežily a jejich vývoj stále pokračuje.

Nemusíme se tedy obávat, நான், že vlna hromadného opouštění mechaniky a úniku k hi-tech zařízením nepřijde. Ale počkejme si, čím nás budoucnost překvapí.

ஆசிரியர் உரை: petule

ஆசிரியர் புகைப்படங்கள்: 🙂 kibi, wikipedia.org

Jestli se vám článek líbil, நாம், தயவு செய்து, மூலம் "போன்ற" svoju Facebook பக்கம். இது எங்களுக்கு மதிப்புமிக்க கருத்துக்களை கொடுக்கிறது, நன்றி!