புகைப்படங்கள் கைக்கடிகாரங்கள் பெரிய வசூல்

Některé hodinky se staly legendou až po létech praktického užívání, ale některé jsou legendou už v době svého vzniku. A to jsou, jak si myslím, i tyto hodinky. O svých hodinkách Bulova Accutron விண்வெளி வீரர் a jejich úloze v americkém programu dobývání vesmíru psal už ஒன்றும் இன்மை a o hodinkách, இது எழுந்தது 50. ஆண்டு நிறைவு நாள் (1960) této legendy u firmy Bulova, bych vám chtěl něco málo napsat já. Je to opravdu vzácnost, této limitní edice bylo vyrobeno pouze 1.000 துண்டுகள், pro celou Evropu bylo uvolněno pouze 25 கடிகாரங்கள் (v praxi asi ještě o něco méně), v České republice jsou, நான், pouze jediné. Neubránil jsem se trochu rozechvění, když jsem se s nimi seznamoval. Jen doplním, že toto není žádná skládačka ze starých dílů, které by měla firma Bulova v zapomenutém skladu, ale celá limitní edice byla nově kompletně vyrobena a ručně sestavena jen pro tuto příležitost a považuji to za geniální tah i z hlediska obchodního a budování věhlasu značky.

Hodinkové pouzdro je vyrobeno z nerezové oceli (316அந்த) a má nepravidelný tvar, ani nevím, jak ho popsat lépe, snad zaoblený trojúhelník. Asi se raději podívejte na fotografie. Povrchová úprava je perfektní lesk, steadies தவிர, ta je paprskovitě broušená. Velikost pouzdra je z vnějšku 42 x 42 மிமீ, ale díky tenké lunetě hodinky vypadají možná i trochu větší. A tloušťka pouzdra je 15,5 மிமீ, to není málo, ale díky oblému tvaru by neměl být asi problém hodinky schovat pod manžetu košile. Pouzdru výrobce zaručuje jen minimální vodotěsnost 30 நீர் நிரலின் மீட்டர் (3 ஏடிஎம்), ale kdo by takovou vzácnost trápil v bazénu? Je to dáno mimo jiné i ovládacím a seřizovacím prvkem na dýnku, který by bylo utěsnit pro větší vodotěsnost asi velmi obtížné.

Na hodinkách nehledejte klasickou korunku – i takové ladičkové hodinky jsem viděl, ale k výročnímu modelu se lépe hodí původní systém ovládání. Je to klička, kterou vyklopíte z ploché pozice na dýnku, povytáhnete jí a tak seřídíte ručky. Vypadá to složitě, ale je to jednoduché a vzhledem k pověstné přesnosti hodinek s tímto strojkem, už v době vzniku to bylo pod jednu minutu odchylky za měsíc, to asi ani není třeba dělat příliš často.

Původně v hodinkách bývalo plastové sklíčko, pro tuto limitní edici konstruktéři zvolili klenutý safír. Z hlediska praktičnosti je to určitě dobře, odolnost syntetického korundu proti poškrábání je zárukou, že hodinky budou stále vypadat jako nové i při případném běžném nošení.

Číselník na těchto hodinkách vlastně nehledejte, zbyl z něj pouze kroužek po obvodu číselníku s plastickými kulatými hodinovými indexy – நிலை “12” je samozřejmě stylizovaná ladička – a bíle natištěná minutová škála. Na víc už nezbyl prostor. I označení hodinek “ACCUTRON”, které hrdě označuje světu, s jakými hodinkami máme tu čest, je vytištěno na vnitřní straně sklíčka. A tak nás vlastně nic neruší při sledování zeleného plastu těla strojku, ve kterém jsou uloženy elektronické součástky, drátky, cívky a ozubená kolečka převodu vibrací na kruhový pohyb analogového zobrazení času ručičkami. ஆண்டு, je to opravdu krása! Neubráním se drobné vzpomínce na mé dětské zkoumání tranzistorového rádia, jednoho z prvních, a výprask, který mi to také přineslo.

Ručky jsou na hodinkách tři – மணி, minutová a vteřinová, která po obvodu číselníku klouže nádherně plynule. Všechny jsou lakované bíle, hodinová a minutová jsou ostře zahrocené a subtilní vteřinová ručka na svém konci také nese typický symbol stylizované ladičky. Barva ruček byla zvolena velmi dobře, takže i přes poměrně členitý pohled na “எண்முகப்படுத்தல்” se dá časová hodnota snadno a přesně odečíst. Minutová a vteřinová ručka svým zakřivením na konci kopírují tvar klenutého safírového sklíčka, je to hezký detail.

U takhle vzácných hodinek jsem to ani moc nepředpokládal, ale firma Bulova mne znovu překvapila a na ručkách a indexech je nanesena luminiscenční barva, která svítí zeleným odstínem.

O dýnku jsem se už zmínil, jen doplním, že i ono má nepravidelný tvar, který kopíruje obrys pouzdra hodinek, je leštěné a k pouzdru je připevněné čtyřmi šroubky. Kromě ovládacího prvku na něm najdeme i (mincí) otvíratelný prostor pro baterii a gravírovaný popis hodinek. Dýnko je poměrně ploché a na ruce sedí velmi dobře.

V hodinkách je in-house elektromechanický strojek firmy Bulova Y214. Tato technologie je starším strýčkem dnes oblíbených quartz kalibrů, kde se využívá chvění křemenného krystalu. Pokud vás to zajímá více, přečtěte si vyčerpávající články od Tady. Mezi fanoušky značky Bulova vzbudilo velké dohady, jestli se jedná o původní kalibr nebo kalibr vyráběný s využitím původní technologie – a závěrem po studování detailních fotografií bylo, že ani jedna z těchto možností není pravdivá a jedná se o kompletně novou výrobu za využití nových přípravků. A hodinky jsou také kompletně ručně sestavovány. Hodinky mají frekvenci chvění 360 ஹெர்ட்ஸ். Největším problémem této technologie je kolečko s velmi drobnými zoubky po obvodu, které snímá chvění ladičky. I proto bylo jen několik značek schopných vyrobit kompletní kalibr a mnohé firmy šly raději cestou nákupu kalibrů a prodejem pod svou značkou.

A ještě vám ukážu detail cívek ladičky, její zvuk mne nikdy neomrzí. Na konci recenze přidám link na propagační video firmy Bulova, které vám potvrdí neuvěřitelně plynulý pohyb vteřinové ručky ladičkových hodinek a druhý link, abyste se mohli pokochat zvukem tohoto strojku.

K výjimečným hodinkám patří výjimečný řemen a to černý kožený řemen (அகலம் 22 மிமீ) z aligátoří kůže s jazýčkovou sponou se značkou typické ladičky určitě je. I s řemínkem hodinky pak váží 94 கிராம்.

Nezbývá, než zatleskat firmě Bulova, jejíž historie, vývoj i dnešní aktivity jsou obdivuhodné a to přesto nebo snad právě proto, že tato značka je nyní ve vlastnictví japonské firmy Citizen. A je skvělé, že i dnes firma pamatuje na své fandy a sběratele a vyrobila pro ně tyto krásné a vzácné hodinky. Dobrá, நான் ஒத்துக்கொள்கிறேன், že majiteli těchto hodinek trochu závidím, i když mu je jinak z celého srdce přeju. Alespoň mohu mít radost z toho, že jsem je viděl a dočasně měl i na ruce.

Exkluzivita těchto hodinek se zrcadlí i v nezvyklém a luxuxním boxu, அங்குதான் கடிகாரம் வழங்கப்பட்ட.

A cena těchto hodinek? Prodávaly se asi za 4.000 அமெரிக்க டாலர், ஆனால் நான் நம்புகிறேன், že si je jejich majitelé hodinek cení na mnohem víc a abyste někoho z nich přesvědčili, aby vám své hodinky prodal, museli byste nabídnout víc, asi mnohem víc. A tak se tyto hodinky stávají nejen krásnou ukázkou jedné cesty při vývoji nových technologií pro přesné zobrazení času, ale i celkem výhodnou investicí.

Znovu si nezbývá než povzdychnout nad tím, že firma Elton Hodinářská, a.s. nezkusí vzkřísit svůj původní projekt na výrobu ladičkových hodinek ze sedmdesátých let – alespoň malá limitní edice by fanoušky určitě potěšila.

ஆசிரியர் textu மற்றும் புகைப்படங்கள்: 🙂 kibi ஒரு bulova.com

ஆல்பம் அனைத்து புகைப்படங்கள்.

Naše dřívejší recenze prototypu ladičkových hodinek Prim.

Velmi zajímavá stránka o historii ladičkových hodinek – accutronspaceviewwatch.com.

A ještě pro zajímavost přidám link na video firmy Bulova.

A slyšeli jste vlastně někdy, jaký vlastně tón mají ladičkové hodinky?