Před časem jsem si nemohl nevšimnout vlny zájmu o recenze a fotografie hodinek pro nejnáročnější využití – včetně seskoků padákem, potápění a střelbu. Ze stejné oblasti jsou i tyto hodinky. Na plesu v Opeře s nimi moc parády neuděláte, všechno ostatní ale perfektně zvládnou. Hodinky vyhovují armádní specifikaci MIL-SPEC MIL-PRF-46374 G a to o nich mnohé napovídá.

O patentové technologii osvitu ruček a indexů skleněnými trubičkami s plynným radioaktivním tritiem jsem už psal. Kapsle svítí stále, ne příliš intenzivně, ale stále – i bez předchozího nasvícení. Po odklonu hodinářského průmyslu od riskantnějšího využívání tritiové barvy přímo na ručky a indexy je to perfektní technologie pro využití hodinek, ale i jiných přístrojů, ve tmě. A pro firmu எம்பி-microtech je to určitě i skvělý obchodní tah.

Pouzdro je tvořeno plastovým obalem, plast je plněný skleněnými vlákny pro větší odolnost. A obal v sobě nese ocelový kontejner se samotným strojkem. Toto konstrukční řešení je určitě odolnější, než kdyby bylo pouzdro jen plastové a současně lehčí (a levnější), než kdyby bylo z masívní oceli. Na tomto přístupu se mi nelíbí vlastně jediná věc, நான், že v otvorech vnějšího obalu se bude usazovat špína – a to jak při nějakém náročném outdoorovém využití, tak i v běžném provozu. அநேகமாக, že praktičtější (a jen nepatrně těžší a dražší) řešení bez těchto otvorů by bylo praktičtější? Určitě to občas bude chtít tekoucí vodu a kartáček na vyčištění. Abych nezapomněl, průměr pouzdra je 45 மில்லிமீட்டர்களில், jsou to tedy celkem velké hodinky. நீர்புகா வீடுகள் இல்லை 20 ஏடிஎம் (200 மீட்டர்), měla by tedy postačovat i pro přístrojové potápění.

Korunka je zapuštěné do plastové části pouzdra, je tím dobře chráněná proti případnému poškození.

Ocelová luneta je potažena černým PVD a má výrazně bíle natištěné hodinové indexy, takže poslouží trochu improvizovaně pro zobrazení druhé časové zóny. Luneta je oboustranně otočná a na pozici “12” je i na ní svítící tritiová kapsle.

Číselník kryje ploché minerální sklíčko o průměru 35 மில்லிமீட்டர்களில். Nebude tak odolné jako safírové, ale vzhledem k ceně se není co divit. A antireflexní úpravu na sklíčku také nehledejte.

Černý matný číselník nese svítící hodinové indexy a druhou (13-24) எல்லை, která je u vojenských hodinek obvyklá. A najdeme tu i okénko s datem a dnem v týdnu. Obojí je na bílých kotoučích s černým tiskem a snad je toto řešení zbytečně rušivé.

Hodinová a minutová ručka jsou bíle lakované, částečně skeletonizované a opatřené svítícími kapslemi. Pro odečítání času jsou dostatečně zřetelné, ale zdá se mi, že k celkovým proporcím hodinek i číselníku jsou možná zbytečně malé a nepatrná změna velikosti by celkovému vzhledu hodinek prospěla. Vteřinová ručka je také bíle lakovaná, ale bez svítící kapsle.

Hodinky pohání quartzový strojek Ronda 517.6DD, má údajně zvýšenou odolnost. Není to sice žádný high-tech kalibr s teplotní stabilizací přesnosti chodu, ale svojí práci odvede pravděpodobně dobře.

Ocelové dýnko je zašroubované do kovové části pouzdra, je na něm množství nápisů, včetně vojenské normy, které vyhovují. Škoda, že tu není i datum výroby – v případě hodinek s tritiovými trubičkami je to poměrně důležitý údaj, ze kterého se dá vycházet při předpokládané době svítivosti.

K celkovému určení hodinek se skvěle hodí i černý látkový NATO-strap, na kterém se prodávají. Je odolný, nezničí ho voda a zbytečně nepřidává hodinkám hmotnost.

Mám-li tyto hodinky hodnotit, tak se mi vlastně líbí. Budou asi dobře odolávat i náročnému využití a hlavně za špatných světelných podmínek odvedou skvělou práci. Ale nějak se nemohu přenést přes ty lapače nečistoty v pouzdře.

ஆசிரியர் textu மற்றும் புகைப்படங்கள்: 🙂 kibi

ஆல்பம் அனைத்து புகைப்படங்கள்.