Těmto hodinkám se někdy říká “Baby Monster” அல்லது “NeoMonster” pro svoji podobnost s hodinkami z divers řady Seiko SKX7xx, kterým už nikdo neupře přezdívku “பருவ மழை”. ஆண்டு, podobnost je snadno rozpoznatelná – கைகள், எண்முகப்படுத்தல். Ale když se zadíváme blíž, uvidíme i drobné rozdíly. Tak se na ně podívejme.

Po těchto hodinkách jsem zatoužil od prvního pohledu na fotografiích. A zdálo se mi, že velmi příjemně doplňují má dvoje Monstra – Black a Orange. A pro sebe jsem si vymyslel i odůvodnění, že přece potřebuji nějaké hodinky “na zimu”. Proč na zimu? Jen se podívejte na ten bílý ciferník.

Ocelové nerezové leštěné a kartáčované pouzdro má vodotěsnost “ஒரே ஒரு” 100 மீட்டர் – oproti u Monster obvyklých 200. வழக்கு விட்டம் உள்ளது 42,5 மில்லிமீட்டர்களில், jeho tloušťka 12 மிமீ. Tvar pouzdra je trochu jiný, korunka je na pozici “3”, tvar nožek je trochu jiný i tvar lunety. A také chybí částečná ochrana lunety proti pootočení. Chybí také vybrání pouzdra, která navazují na vybrání v lunetě. Rozdíly ale nejsou výrazné a je snadné je přehlédnout. நான், že označení “Baby” těmto hodinkám trochu křivdí. Nejsou ani menší, lehčí nebo jinak určené pro děti, na tahu totiž váží 186 கிராம்.

கிரீடம் ஸ்க்ரீவ்டு – a to mi na těchto hodinkách vadilo asi nejvíc. Chrání ji sice částečně výstupky pouzdra, ale ochrana není dostatečná. Dvakrát se mi stalo, že jsem hledal cosi v kapse a při vytahování ruky z kapsy jsem o okraj kapsy vysunul i korunku. A to pro mne bylo opravdu nepřekonatelné. Je to možná drobnost, ale se šroubovací korunkou bych si je asi nechal.

V pouzdře je vsazeno minerální sklíčko Hardlex bez antireflexu. Kryje bílý číselník (30 மிமீ) s plastickými indexy s bílou luminiscenční barvou, plastické tradiční logo Seiko 5, kovovým rámečkem orámované zobrazovače data a dne v týdnu. Čitelnost je výtečná, výrazné indexy i ručky dovolují intuitivní a jednoduchý odečet času. Ručky mají černě lakované okraje a jsou vyplněné luminiscenční barvou. Luminiscence ruček i indexů je tradičně skvělá!

Okolo číselníku je ocelová jednostranně otočná luneta s plasticky vygravírovanými indexy vyplněnými černou barvou. Jednoduché, účinné, šikovné. Při otáčení uslyšíme 120 “kliků” aretace.

Kalibr Seiko 7S36 (stejný jako v “Monstrech”) kryje šroubovací dýnko s velkým průhledem. Rámeček kolem minerálního skla je velmi tenký a tak obvyklé popisy jsou napsány černou barvou přímo na průhled. Kalibr není nijak zdobený, ale to asi ani nikdo nepředpokládá. I tak je pohled na mechanický strojek, pohyb rotoru automatického nátahu a setrvačku fascinující. Kalibr nemá ani možnost ručního nátahu, ani hacking vteřinovky a najdeme ho ve většině nižších řad mechanických hodinek Seiko 5. Rezerva nátahu je 42 மணி, strojek tiká 21.600 půlkmitů மணி, přesnost hlídá i 23 தாங்கி பாறைகள். Přesnost těch mých byla asi -10 நொடி. za den.

Perfektní nerezový tah (22 மிமீ), opravdu nechápu, jak je možné v této cenové kategorii ekonomicky zvládnout tak perfektní tah. Povrchová úprava navazuje na pouzdro – kartáčování a leštěné části. Ale pro mé zápěstí o obvodu 22 cm byl trochu těsný, potřeboval bych ho ještě tak o jeden dílek větší. Spona je perfektní (i když plechová), s dvojím jištěním proti otevření, k té nemám žádné připomínky.

Hodinky to jsou skvělé – když si odmyslím své výhrady – provedení bylo perfektní, je to opravdu spousta muziky za málo peněz. Já jsem měl zkušenosti s těmito hodinkami sice jen krátkou, po pár měsících mi některé věci na nich (மேலே,) začaly vadit nepřekonatelně. A tak šly do světa – ஒரு, jak jsem nedávno slyšel, tak stále ještě dělají kupujícímu radost.

A jestli bych vám já doporučil hodinky Seiko 5? Snad bude stačit, když vám povím, že mám jedny சிக்கோ (7009-3040), které mi i přes svůj věk asi 30 நாம், skvěle slouží. A řada SNZF se vyrábí i v jiných barevných provedeních – s černým nebo oranžovým číselníkem, kompletně černé s černým PVD potahem pouzdra i tahu… vybere si asi každý.

ஆசிரியர் textu மற்றும் புகைப்படங்கள்: 🙂 kibi

ஆல்பம் அனைத்து புகைப்படங்கள்.