Nedávno jsem vás krátce seznámil se svými (bývalými) கண்காணிப்பகம் Poljot Aviator. A ze stejného kadlubu jsou i tyto hodinky Aviator IV Black. Ale prece jen, pár odlišností se najde, podíváme se na ně?

Změn není moc, jen použitý kalibr, barva… no dobře, pár změn to je.

Rozměr pouzdra je stejný, சராசரியாக 40 மிமீ (bez korunky a tlačítek). Celková tloušťka hodinek je 13 மிமீ. Tvar pouzdra nepřekvapí, je skoro stejný. A barva? Pouzdro z nerezové oceli je černěné. Můj osobní odhad je, že černění není technologií PVD, ale spíš chemické černění jako na zbraních, u Seiko se to nazývá “பிரங்கிவெண்கலம்”. Ale je možné, že se pletu. Pouzdro má deklarovanou vodotěsnost 100 மீட்டர்.

Sklíčko není minerální, ale tvoří ho safír bez antireflexu.

Šedý číselník je na mne možná trochu divoký, fotografie napoví. Nápadným prvkem jsou čtyři šrouby, které číselník (பற்றி) upevňují, நான் ஒத்துக்கொள்கிறேன், že na mne to působilo rušivě. Plastické logo výrobce se mi líbilo a smířil bych se i s popisky latinkou. Číselné indexy jsou jen tištěné (luminiscenční) வண்ண. Zapuštěné subciferníky s guilloche jsou černé. Okénko datumovky je na “6” v subciferníku 24 hodinového cyklu. A co mne opravu překvapilo, to byla barevná “nápověda” k používání tlačítek chronografu! Můj celkový dojem z číselníku je trochu jako, když pejsek s kočičkou vařili dort, podívejte sami.

Rovné ručky – மணி மற்றும் நிமிடம் – jsou pokryté luminiscenční barvou. Když mluvím o luminiscenci, je obvyklá, poměrně silná, ale dlouho nevydrží. Vteřinová ručka chronografu je bílá, stejně jako ručky v subcifernících, ty nemají všechny tři stejný tvar.

Korunka i tlačítka jsou rovněž černé. A na tlačítkách je znovu “nápověda” ovládání – start/stop a zero. Korunka nese logo výrobce.

V hodinkách tiká mladší bráška kalibru 3133, திறமை 31682. Rozdíl mezi nimi je hlavně v zobrazování času na pozici “6” ve 24 மணி ரிதம். Není to ale zobrazení druhé časové zóny (நன்றி), pouze trochu lepší ukazatel den/noc.

Dýnko hodinek je také černěné, nese logo výrobce a nápisy (latinkou). K pouzdru je připevněno čtyřmi černěnými šrouby. Snad tohle dává smysl šroubkům v číselníku?

Černý kožený řemen s výrazným bílým prošitím a jazýčkovou sponou vypadal celkem kvalitně.

Hodinky jsem fotil majiteli pro prodejní inzerát, doufám, že s L.E. 161/200 je nový majitel spokojený. Tuhle limitní edici jsem v nabídce nikde nenašel, ale nelimitní s nerezovým pouzdrem se dá sehnat pod 400 யூரோ.

Mně by na nich asi scházela elegance – třeba jejich “dědy”, hodinek Strela.

ஆசிரியர் textu மற்றும் புகைப்படங்கள்: 🙂 kibi

புகைப்படம் ஆல்பம்.