புகைப்படங்கள் கைக்கடிகாரங்கள் பெரிய வசூல்

Dnes bych vám chtěl krátce představit krásný, i když nedokončený, počin československého průmyslu v sedmdesátých letech – hodinky Prim “ladičkové”

ladičkové Primky

Co je to ladičkový strojek? Podrobně se tomu ještě budeme věnovat, zkusím to shrnout jen krátce. Je to elektro-mechanický strojek, který k odměřování času nevyužívá kyv setrvačky, jako mechanické strojky, ale ani chvění křemíkového krystalu jako je v quartzových hodinkách. Je to prostě někde mezi. Hrst elektro součástek zajišťuje chvění raménka v přesné frekvenci 300 ஹெர்ட்ஸ், pohyb je snímán kolečkem s extrémně malými zoubky a převáděn mechanicky na pohyb ruček. Při provozu vydávají nezaměnitelný tón (360 Hz v případě Primu) ladičky. A pohyb vteřinové ručky je plynulý, nádherně plynulý, mnohem plynulejší, než ho známe třeba z mechanických hodinek.

detail "ladičky"

Původní myšlenka pochází od firmy Bulova, jejich Accutrony byly velkým průlomem v přesnosti běžných hodinek. Dosahována byla přesnost mezi 1-2 vteřiny denně. A to před cca 40 lety nebyla samozřejmost. Přesnost “obyčejných” கடிகாரங்கள், jak je známe dnes přišla až s nástupem quartzových (a digitálních) கடிகாரங்கள். I proto byly hodinky Bulova Accutron používány i v kosmickém programu USA. Na světě pouze čtyři výrobci zvládli vlastní produkci. A ostatní výrobci od nich strojky odebírali. Značka Prim byla tedy pátým výrobcem. Ve zkušebním provozu bylo vyrobeno údajně deset kusů těchto hodinek, já vím o třech kusech, které se dochovaly do dnešní doby. Jejich cena je… pouze sběratelská. A sběratelé jsou ochotní utratit i spoustu peněz, když objekt své touhy prostě musí mit.

provedení s bílým číselníkem

Pátý výrobce… ono to není až tak jednoduché. Slyšel jsem o jednom exempláři hodinek Bulova Accutron, který se našel při vyklízení továrny někde v Primu ve skladu. A byl také prodán. A ve světle toho, že ladičkový kalibr Prim je totožný s kalibrem Bulova 214 a údajně je lze i zaměnit… Skoro to vypadá, že soudruzi strojek prostě “obšlehli”. S duševním vlastnictvím, patenty a průmyslovými vzory si prostě hlavu nedělali. Ostatně design ikon hodinkového průmyslu – டிப்ளமட் பார்க்க (ரோலக்ஸ்) nebo Prim Orlík (கிரேக்க நெடுங்கணக்கின் கடைசி எழுத்து) napovídá hodně.

Ale zpět k Prim “ladičkovým”. Jsou to prťavé hodinky (நான், že pouzdro má jen 34 மிமீ), vysoká konstrukce daná způsobem seřizování – vyklápěcí páčkou na dýnku. Masivní kryt baterie, kterou bylo třeba měnit údajně každý rok. Absence korunky a způsob seřizování není zrovna šikovný… nejsou to hodinky pro běžné denní nošení. Ale i tak jsou snem každého sběratele Primek. Měl jsem v ruce a fotografoval jsem 3 exempláře – dva s běžným bílým číselníkem, jedny ve velmi zajímavém skeletonovém provedení číselníku, kdy je vidět až do útrob strojku. Z těch tří kusů je údajně provozuschopný pouze jeden, ale i ten odpočívá, je to prostě vzácnost. Ale pokušení slyšet tón ladičkových hodinek při provozu je asi silné, slyšel jsem, že jeden z majitelů zvažuje výměnu nefunkčního “původního” strojku Prim za obdobný ze starých hodinek Bulova. O původnosti hodinek lze pak pochybovat, ale i to jsou sběratelé.

nezvyklé dýnko

Firma Bulova vydala v loňském roce limitní edici hodinek s ladičkovým strojkem, údajně jeden exemplář je i v České republice – என்ற 25 kusů mimo USA. Pokud to bude trochu možné, pokusím se vám i tyto hodinky představit. Firma Elton Hodinářská a.s., která se považuje za nástupce původního výrobce hodinek pod značkou Prim, ale reedici neplánuje. எனக்கு தெரியாது, jestli jsou příčinou ekonomické možnosti firmy nebo hodináři už ztratili ten správný fortel. ஆனால் அது ஒரு அவமானம் தான்! Bzučení ladičkových hodinek je překrásné… Naštěstí lze za poměrně rozumné částky sehnat sběratelsky zajímavé kousky původních výrobců – a některé i v dnes nositelných rozměrech.

Za zapůjčení hodinek k fotografování a informace děkuji: தி. Hovorkovi a Robertu Wolfovi.

ஆசிரியர் textu மற்றும் புகைப்படங்கள்: 🙂 kibi

Galerie s dalšími fotografiemi.