ಕೈಗಡಿಯಾರಗಳ ಛಾಯಾಚಿತ್ರಗಳನ್ನು ದೊಡ್ಡ ಸಂಗ್ರಹ

Saský kurfiřt August II. Silný toho po sobě na politickém poli moc nenechal a jeho vladařská kariéra je, upřímně řečeno, docela smutná. Plány se Saskem mu ale (přinejmenším nějakou dobu) vycházely. Rozhodl se z tohoto kusu Německa vytvořit protějšek baroknímu půvabu zahraničí a Drážďanům, kde se usídlil, se zanedlouho začalo přezdívat “Florencie severu”. Augustu II. se podařilo postavit město umění, vědy a kultury. A u jeho dvora pracoval jako kuchař jistý Johann Christian Gutkaes, jehož potomek se o tři generace později stal zetěm Johanna Firedricha Schumanna, hodináře saského dvora. A když po Schumannově smrti hodinářovo místo převzal Gutkaes, pracoval už s ním jako partner jeho zeť Ferdinand Adolph Lange.

ಹೆಚ್ಚು ಓದಿ

O Tudoru se někdy nespravedlivě tvrdí, že je to Rolex chudých. Jenže říkat něco takového by bylo totéž jako tvrdit, že Johann Strauss psal lepší valčíky než jeho synové. Obě značky jsou svébytné subjekty – pokud tomu tak nebylo kdysi, tak dnes určitě. Jak se ale Tudor dostal tam, kde je?

Kromě ceny byl hlavním rozdílem mezi dvěma Wilsdorfovými dětmi už ve čtyřicátých letech strojek – uvnitř pouzdra se šroubovaným dýnkem netikal kalibr vyvinutý a vyrobený v továrně Rolexu, ale strojek, dodávaný výrobcem ETA (v případě běžných hodinek) nebo Valjoux (v případě chronografů). Jinak byly hodinky obou značek nachlup stejné velikostí pouzder i marketingem.

ಹೆಚ್ಚು ಓದಿ

Rolex je jedna z prvních značek bez rozdílu oboru, která si uvědomila sílu marketingu. Hodinky s korunkou na číselníku nejsou zdaleka nejluxusnější značka hodinářského světa, nejsou ani náhodou nejdražší a nejpřesnější – jsou to kvalitní hodinky stavěné na výdrž a odolnost jako lesnický kůň. A stejně tak dobře fungují.

ಹೆಚ್ಚು ಓದಿ