Archive for the ‘में गार्डन 15:30’ Category
हम में से कुछ ऐसे जीवन के किसी न किसी और साहसिक जिस तरह का नेतृत्व, टिकाऊ की खरीद का औचित्य साबित करने के लिए अपनी पूरी कार्यभार देखने. हम ज्यादातर साधारण लोगों, जो एक अच्छी नौकरी है, जीवन और कुल विनाश के बीच सीमा पर एक ठोस पृष्ठभूमि nebalancujeme. फिर भी, हम अपनी घड़ी की तरह, कि हम ज्यादा जीवित करने में सक्षम होगा (या कम से कम हम एक गंधा विपणन स्विस कंपनियों थोपने की कोशिश). क्या हम वास्तव में करने के लिए सुराग?
Ze všech pitomostí a marketingovejch nesmyslů, kterejma nás krmí pilíře švýcarskýho hodinářskýho průmyslu, je největší kravina claim společnosti Patek फिलिप: „Hodinky Patek Philippe nikdy nevlastníte. Jen o ně pečujete pro následující generaci,“ v originále: “You never actually own a Patek Philippe. You merely look after it for the next generation.” Ve skutečnosti je to právě naopak. To nejhorší, co pro svoje dítě můžete udělat, है, že mu odkážete hodinky Patek Philippe a myslíte si, jak jste na to nevyzráli.
Když si Léon Breitling v roce 1884 otevřel hodinářskou dílnu v Saint-Imier, nabíral svět po odeznění hlavní vlny průmyslové revoluce na rychlosti a Evropa doufala, že s pomocí techniky se jí podaří žít lepším životem. K tomu přispíval i obrovský rozkvět sportu a dopravy. Díky čím dál rychlejšímu tempu života bylo logické, že jednoho dne se objeví někdo, kdo to všechno dokáže přesně změřit.
A Léon Breitling se rozhodl, že tím člověkem bude právě on. Začal se tedy cíleně věnovat nástrojům, které vzkvétající civilizace potřebovala nejvíc – chronografům, stopkám a přístrojům pro přesné měření. Dařilo se mu tak dobře, že o šest let později celou společnost čekalo stěhování do La Chaux-le-Fonds, tepajícího srdce švýcarského a vlastně i celosvětového hodinářství. Chronografy a stopky značky Breitling si obzvlášť oblíbili milovníci automobilových závodů a – což se ukázalo pro budoucnost značky klíčové – i letečtí nadšenci.
Z dnešního pohledu vypadá společnost Longines jako velice seriózní hráč na globálním trhu, který se opírá o dlouholetou tradici, dokonalou pečlivost a propracovaný marketing. Pravda je ale jiná – od samého počátku jsou to dobrodruzi. Nikdo sice netuší, proč Longines svou drsnou tvář tají a skrývá se pod nažehlené manžety prvotřídních obleků, ale pravda je jen jedna: kdyby měly být hodinky osobnost, pak by Longines vypadal dobrodružně jako Indiana Jones nebo kapitán Nemo. Žádné slečinky ani metrosexuálové, ale drsní chlapi, kteří se nějaké té rány nebojí.
सोलहवीं सदी, hodinářství zasvěcené I.
ऊन घड़ी निर्माण संबंधी आविष्कार, पेंडुलम की खोज के बाद, आगे सुधार के लिए नेतृत्व. अंग्रेज रिचर्ड Towneley में आया 1675 तथाकथित hopping कदम के सिद्धांत, जो प्रसिद्ध अंग्रेजी घड़ीसाज़ जॉर्ज ग्राहम अपने सटीक घड़ियों का निर्माण सक्षम.
स्रोत: wikipedia.org
18 वीं सदी के लिए 16 अवधि हम वापस समय पर देख सकते हैं इस तरह के एक समृद्धिशाली watchmaking माना जाता है, क्या हम सबसे ज्यादा पसंद है – नवीनता से भरा क्षेत्र, चालाक आविष्कार और प्रगति. बंद स्तर के इतिहास के बाद से क्षेत्र में कई महत्वपूर्ण विशेषज्ञों से अधिक लंबे समय, इतना है कि यह केवल वास्तविक greats protrudes. लेकिन वे निश्चित रूप से इसके लायक!
स्रोत: crystalinks.com
हम में से कुछ ऐसे जीवन के किसी न किसी और साहसिक जिस तरह का नेतृत्व, टिकाऊ की खरीद का औचित्य साबित करने के लिए अपनी पूरी कार्यभार देखने. हम ज्यादातर साधारण लोगों, जो एक अच्छी नौकरी है, जीवन और कुल विनाश के बीच सीमा पर एक ठोस पृष्ठभूमि nebalancujeme. फिर भी, हम अपनी घड़ी की तरह, कि हम ज्यादा जीवित करने में सक्षम होगा (या कम से कम हम एक गंधा विपणन स्विस कंपनियों थोपने की कोशिश). क्या हम वास्तव में करने के लिए सुराग?
आज एक भी नहीं देखने की जरूरत है – आजकल आप कई मायनों में सही समय मिल सटीक इंटरनेट समय सर्वर, Teletext कभी नहीं प्रदर्शित करने के लिए मोबाइल. यदि एक जोर देकर कहते हैं, यह अपने समय के लिए ले जाने के लिए किया जाएगा, उसके बारे में कुछ बताता है कि. ज्यादातर, लेकिन केवल,, खुद के बारे में क्या सुनना पसंद करेंगे.
अंतरिक्ष में स्याही की बूंद से: इतिहास chronografu
Chronograf je jedna z mála věcí, které v moderní hodinařině nevymyslel a nesestrojil Abraham-Louis Breguet. Je to také mistrovská ukázka toho, kolik koleček, páček a šroubků se dá vtěsnat do omezeného prostoru. A přitom se mu říká dočista špatně…
Stačila kapka inkoustu na bílém papíře a svět měl další vynález – jak to vlastně všechno začalo? Na dostizích. Představte si odpoledne prvního září roku 1821. Právě toho dne na dostihové dráze u Martových polí v Paříži přichází na dostihy hodinář Nicolas-Mathieu Rieussec se svým novým skvělým přístrojem pro měření mezičasů v jednotlivých kolech závodu. Kromě dostihových fanoušků (kterých bylo v té době víc než dost) nadchl i členy francouzské královské akademie věd – jejich dobrozdání mu zajistilo pětiletý patent datovaný 9. března roku 1822 a udělený za „časomíru či počitadlo ujeté části cesty“ (garde-temps ou compteur de chemin parcouru).
हे टॉम, že ji mají, není třeba pochybovat – vždyť celou historií časoměřičství se jako červená nit line zájem o duchovní stránku času a o prospěšnost měření času pro prohloubení lidského života. Je sice pravda, že uspěchanost dnešní doby udělala z pohledu na číselník hodinek něco obyčejného a nepříliš slavnostního, ale i tak se stačí na chvíli zaposlouchat do tikání mechanického strojku a člověku je líp.
