ફોટોગ્રાફ્સ ઘડિયાળો સૌથી મોટો સંગ્રહ

Blíží se letošní léto a s tím i praktické prověření někdy velkolepých údajů o vodotěsnosti, které na hodinkách výrobci uvádějí. Co jednotlivé udávané hodnoty vlastně znamenají? Někdy údaje, ať už v jednotkách ATM nebo BAR nebo snad v metrech vodního sloupce znamenají opravdu to, co opravdu čtete, ale častěji je to jen zařazení do některé ze škatulek normy DIN a pak to může znamenat něco úplně jiného.

Enzo Mechana Custom Build

વધુ વાંચો

Když v roce 1791 William Gregor objevil v minerálu ilmenit nový, šedý až stříbřitě bílý prvek, rozhodně netušil, že jej jednou budou lidé používat na výrobu vesmírných raket, ale třeba i luxusních náramkových hodinek. Pojďte se podívat, jak k tomu vlastně došlo.

પ્રાપ્તિસ્થાન: mek.kosmo.cz

વધુ વાંચો

Když mi kdosi říkal, že až umře kalkulačka (a jakýkoli jiný počítač), odejde do křemíkového nebe. A současně mne napadlo, kam asi odcházejí hodinky, když doslouží?

Odpověď přináší ukrajinský umělec Dmitrij Khristenko, který žije v USA. Vyhozené hodinky sbírá a vytváří z nich malé motocykly, auta, brouky a různé jiné zajímavé ozdobné předměty. Dnešní aktualita tak nebude tolik povídací, ale především obrazová. Kochejte se se mnou.

પ્રાપ્તિસ્થાન: fineartamerica.com

વધુ વાંચો

Historie a technologie:

Myšlenka použití keramiky není ve světě nijak nová či převratná. Mnoho čtenářů si jistě vzpomene na to, že u babičky nebo jinde mohli vidět stolní hodiny vyrobené z keramiky či porcelánu. Ovšem náramkové ba ani kapesní hodinky z porcelánu byste jistě nechtěli, byly by příliš křehké. Technologický pokrok minulých dekád přinesl nové druhy keramických kompozitů, které již vydrží opravdu velmi mnoho – dělají se z nich například umělé zuby či neprůstřelné vesty.

Keramické kompozity se vyrábí především z oxidu zirkoničitého či karbidu titanu. Tyto původně práškové materiály jsou formovány při velmi vysokém tlaku a teplotě až 1.450ºC technologií zvanou sintrování, tedy po česku spékání. Dochází tak k tvorbě velice pevného a tvrdé monolitické struktury keramického pouzdra náramkových hodinek. Keramická pouzdra mohou být přidáním různých příměsí zbarvena různými barvami, obvyklá je bílá a černá, ale mohou být klidně i modrá či růžová. Povrchová úprava se provádí většinou leštěním nebo matováním.

વધુ વાંચો

અવકાશમાં શાહી ના ડ્રોપ થી: ઇતિહાસ chronografu

Chronograf je jedna z mála věcí, které v moderní hodinařině nevymyslel a nesestrojil Abraham-Louis Breguet. Je to také mistrovská ukázka toho, kolik koleček, páček a šroubků se dá vtěsnat do omezeného prostoru. A přitom se mu říká dočista špatně…

Stačila kapka inkoustu na bílém papíře a svět měl další vynález – jak to vlastně všechno začalo? Na dostizích. Představte si odpoledne prvního září roku 1821. Právě toho dne na dostihové dráze u Martových polí v Paříži přichází na dostihy hodinář Nicolas-Mathieu Rieussec se svým novým skvělým přístrojem pro měření mezičasů v jednotlivých kolech závodu. Kromě dostihových fanoušků (kterých bylo v té době víc než dost) nadchl i členy francouzské královské akademie věd – jejich dobrozdání mu zajistilo pětiletý patent datovaný 9. března roku 1822 a udělený za „časomíru či počitadlo ujeté části cesty“ (garde-temps ou compteur de chemin parcouru).

વધુ વાંચો

કંપની Cartier asi vnímáme především jako tradičního tvůrce úžasných šperků. A jako šperky vnímáme i hodinky, které tato firma produkuje. A proč by také ne, když jemná mravenčí práce hodinářů a šperkařů přináší skvosty z drahých kovů a vzácných kamenů. Ale i tradiční obor hodinářského řemesla – tvorba vlastních in-house strojků má u Cartierů své místo. Aktuálně firma představila prototyp hodinek se strojkem, který svojí energii k chodu bere z ručně nataženého pera po dobu až 32 દિવસ!

પ્રાપ્તિસ્થાન: Cartier

વધુ વાંચો

હકીકત, že ji mají, není třeba pochybovat – vždyť celou historií časoměřičství se jako červená nit line zájem o duchovní stránku času a o prospěšnost měření času pro prohloubení lidského života. Je sice pravda, že uspěchanost dnešní doby udělala z pohledu na číselník hodinek něco obyčejného a nepříliš slavnostního, ale i tak se stačí na chvíli zaposlouchat do tikání mechanického strojku a člověku je líp.

વધુ વાંચો

Proč píšu slovensky? કૂવો, to ne já, ale narazil jsem na zajímavý slovenský web – fórum s tématikou hodinek. Je to mladý web – se vším, co to s sebou nese.

વધુ વાંચો

Tak tenhle blog BUDU sledovat!

KLIK

🙂 kibi

Tuto otázku dostávám celkem často a rád se podělím o pár svých zkušeností. A protože to vypadá na stálejší téma, připravil jsem samostatnou stránku, kde se tím můžeme zabývat.

Najdete jí અહીં.

🙂 kibi