Ondřej hubby બર્કસ #18 The Apollo – સમીક્ષા
- August 5th, 2011
- માં પોસ્ટ યાંત્રિક . સમીક્ષાઓ
- દ્વારા તેલ
- ટિપ્પણી લખો
Na nové hodinky Ondřeje papi Berkuse se vždycky těším, vždycky jsou nápadité, veselé a perfektně ručně udělané. A nejinak je tomu i v případě těchto hodinek – pouzdro z damaškové oceli, číselník z meteoritu, વિરોધી પ્રતિબિંબ સાથે નીલમ સ્ફટિક, ručky z modřeného titanu…
Když mi hodinky přišly, nedočkavě jsem otvírala krabici a těšila se, co zase najdu. A moje očekávání neobvyklého hodinkového zážitku bylo naplněno.
કેસ વ્યાસ 52 mm zaujme okamžitě a to nejen použitými materiály. Když mi papi říkal, z čeho je vyráběl, připadalo mi, že mluví jazykem cizího kmene. Snad budete moudřejší. Z nerez damašku Chada Nicholse je vyhotovený základ pouzdra. Na lunetu a svorníky Ondřej použil damasteel. Zadní víko je vyrobené z titanu. Moc zajímavá kombinace, તમે કહેવું શું?
Na číselníku se zdržíme o chvíli déle. Je naprosto unikátní. Ta zajímavá struktura jsou totiž Widmanstättenovy obrazce. Jsou pojmenovány pro hraběti Aloisu von Beckh Widmanstättenovi a nacházejí se v železných meteoritech. વર્ષ, slyšíte správně, číselník mohl z vesmíru vidět vzestup a pád lidských civilizací, pochází z meteoritu Gibeon. Získat Widmanstättenovy obrazce není žádná legrace, je nutné povrch meteoritu vyleštit, nechat jeho povrch naleptat zředěnou kyselinou dusičnou (nebo použít směs kyseliny dusičné a methanolu), následně promýt vodou a poté methanolem. Cesta k číselníku hodinek Apollo byla tedy dlouhá a místy nebezpečná.
Pod číselníkem upoutá luminiscenční kompozit modré barvy. Ručky získaly svou jasnou barvu díky modře anodizovanému titanu. Luminiscence na ručkách je sytě zelená, na indexech i na vteřinovém subciferníku na pozici “6” spíš do modra, dohromady to tvoří příjemně barevně vyladěnou kombinaci.
Jak už jsem se zmínila, dýnko Ondřej vyrobil z titanu. Působí mohutným dojmem, který umocňuje nepřehlédnutelných 6 torx šroubů. Chrání ho minerální sklíčko. Dýnko zdobí rytá signatura výrobce, označení modelu a jméno modelu. Šroubky jsou vůbec zajímavé – podobné využití šroubků spojujících komponenty pouzdra můžete vidět třeba u AP.
Ale co u Piguetů neuvidíte, to jsou záslepky v lunetě, také z damaškové oceli.
Kalibr ETA Unitas 6498 s ručním nátahem švýcarského výrobce doladil papi ‘kovaným’ povrchem a modřenými šroubky. Sluší mu to!
Ke mně se “berkusovky číslo 18” dostaly na řemenu z teletiny s modrým šitím a damasteelovou sponou. K hodinkám se moc hodí, navíc je velmi příjemný na ruce, takže nebudete mít důvod ho sundávat. Navíc ta spona je… já ji chci!
Hodinky The Apollo mě zaujaly nejen použitými materiály, ale také velikostí a kvalitou zpracování. Ondřej zraje jako víno a s každým jeho solitérem je lepší a lepší. Přeji mu, ať se mu daří i dál!
Ze stejných materiálů papi vyrobil i tenhle nožík.
લેખક textu: તેલ
લેખક ફોટોગ્રાફ: 🙂 kibi
Také o nich napsali.
તમે પ્રોપ્સ ભાડે આપવા બદલ આભાર Penshopu.cz.
Dodatek: tak podle posledních zpráv si tyto výjimečné hodinky našly nového pána až v daleké Indii. Tak ať dělají hodně radosti! 🙂
Nedá mi to. Už na první pohled otřesné zpracování a divný design. Pokud se snad někomu bude barevná kombinace líbit, tak ať si jí užije. Na mě to působí, jako nepříliš zdařený první pokus o hodinky, provedený člověkem bez patřičného vybavení a bez vkusu.
હું, že je to spíš moje vina, nepodařilo se mi asi vyfotit to kouzlo, které mají tyhle hodinky naživo… musím to holt zkoušet dál…
@kibi
વ્યક્તિગત, મને લાગે છે, že je to děsná splácanina a autor by měl omezit počet barev a použité materiály. Pokud se mu nedaří pořádně ten damašek opracovat a je to olámané, tak bych zkusil jiný materiál. Ono to zase není nic lehkého, pořádně zkovat dva různé kovy. Osobně bych to nechtěl, jsou s tím jen problémy. Zlatá chirurgická ocel.
Abych jen nekritizoval. Na modré prvky bych zkusil použít leštěné stříbro nebo naopak bronz s patinou. muselo by se zkusit, co je hezčí. Při výrobě děr v ciferníku bych neodrhraňoval. Naopak. Vrtal bych zezadu a pak bych celou plochu obrousil a okraje nechal ostré. Pokud by to vybavení dovolilo, tak bych se vyhnul dírám skrz tělo hodinek. Pokud by to nešlo, přiznal bych šrouby hlavičkama na líci nebo bych záslepky zabrousil do těla aby lícovaly. Ty vyryté nápisy taky nejsou nic pěkného. Buď vyleptat nebo vyjiskřit, když to nejde pořádně gravírovat. આસ્થા, že je damašek nějak ošetřen proti korozi. Na korunce už nějaká je.
Fosforu u vteřinovky je zbytečně moc. Decentní mezikruží by bylo hezčí. Na samostatnou vteřinovku bych použil masivnější ručku. Tahle je moc titěrná proti zbytku.
napadu mas spoustu, ted to jeste zkusit? anebo se domluv s papim a udelejte hodinky s tvym prispenim 🙂
@kibi
To by nedělalo dobrotu. Navíc asi ani nemá vybavení. Jsou to jeho peníze, tak si do toho nenechá kecat. Navíc ty další hodinky, co jsem tu dohledal už jsou lepší. Jestli myslíš, že bych to měl zkusit sám, tak z toho nic nebude. Nemám na to ani peníze ani vybavení a vlastně ani chuť.
@jardag 69
mozna je to skoda… videl jsem treba hodinky, co si sestavoval Marfi (celkem na kolene) a pekne to bylo… 🙂
Co je škoda ? Že se nepovedly ? Ty další jeho výtvory už vypadají o dost lépe.
Mít ty Corvino bílé nebo stříbrné ručky, tak jsou nejen hezké, ale i funkční.
A do toho šíleně soustruženého dýnka bych na férovku vlepil ten sloní šourek nebo co jsi to měl za pěknou kůži. Když luxus, tak kůže !
@jardag 69
skoda, ze to nezkusis… 🙂
to by nebylo videt na strojek… 🙂
to by prisly o cast sveho (necitelneho) kouzla, નથી? 🙂
A do toho šíleně soustruženého dýnka bych na férovku vlepil ten sloní šourek nebo co jsi to měl za pěknou kůži. Když luxus, tak kůže !
to by nebylo videt na strojek…
To u Corvina stejně není :આ)
a no jo… 🙂