Dnes bych vám rád krátce představil hodinky, které jsem před časem fotografoval, jsou to Movado Ultronic ze sedmdesátých let minulého století. Je to krásná ukázka z doby “hledání”, kdy vznikaly proporce a ustálené designové a funkční uzly, které dnes na hodinkách považujeme za samozřejmost, ale v době jejich vzniku to tak rozhodně nebylo.

Hodinkové pouzdro bylo trochu výjimečné už v době svého vzniku, materiálem totiž nebyla pochromovaná mosaz, jak bylo tehdy obvyklé, ale je vyrobeno z technologicky náročnějšího materiálu, neoksidebla ŝtalo. Diametro al 41 milimetroj, dikeco 13 mm, i to je výjimečné, nesmíme zapomínat, že obvyklý průměr pouzdra pánských hodinek té doby byl okolo 35 mm. Díky tomu jsou tyto hodinky i dnes bez potíží nositelné. Soudkovitý tvar pouzdra také opticky rozměry trochu zvětšuje. Pouzdro je na všech plochách kartáčované, na horní ploše je kartáčování symetrické a vychází ze středu. Podobné proporce a tvar využívají i dnes někteří menší výrobci pro své nostalgické modely.

Poměrně drobná korunka na sobě nese označení výrobce “Movado”. Její rozměry s sebou nesou předpoklad výrobce, že její užívání nebude nutné denně, hodinky není třeba natahovat a také vzhledem k zázračné přesnosti s odchylkou okolo jedné sekundy denně je ani není třeba moc často seřizovat. Už v době svého vzniku byly hodinky vybaveny zastavením sekundové ručky při seřizování (hacking).

Luneta je otočná, plně funkční. A i z hlediska designu je velmi podařená, jak ocelová ozubená část, která usnadňuje její otáčení, tak její vložka v kombinaci šedého a černého mezikruží s bílým tiskem.

Číselník kryje mohutné akrylátové sklíčko. Možná je zbytečné připomínat, že sice je možné ho poškrábat (a poměrně jednoduše znovu vyleštit), ale současně velmi dobře odolává nárazům i tlaku vody. I v dnešní době tento materiál využívají někteří výrobci, částečně pro jeho praktické vlastnosti, částečně pro nostalgii, kterou to přináší. Namátkou si vzpomínám na model Omega Seamaster Profesia, kde takové sklíčko bylo podmínkou pro využití v beztížném prostoru v kosmu.

Černý číselník je výjimečný pečlivostí zpracování. V mnoha plastických prvcích nás značka Longines nenechává na pochybách, jak progresivní technologií ve své době byl ladičkový strojek. Motiv ladičky najdeme u hodinových indexů i v samostatném logu ve spodní části. Vše doplňuje plastické logo okřídlených přesýpacích hodin a datová apertura s mohutným kovovým rámečkem na pozici “3”. Z hlediska využití v praxi je číselník i ručky velmi dobře čitelné, hodinky jsou přehledné a plně funkční.

Punteros, které výrobce použil, bychom asi dnes mohli popsat jako “prvotní plongeur”. Ručky si nejsou vzájemně moc podobné, ale jejich tvar a barva se liší podle předpokládané funkce při použití pod vodní hladinou. Proto hranatou zkosenou hodinovou ručku doplňuje zahrocená oranžová minutová a vše je doplněno zahrocenou sekundovou ručkou. Ta ubíhající sekundy neodsekává od věčnosti, ale plynule pluje časem, mnohem plynuleji, než kdyby kalibr byl mechanický. Ručky byly při výrobě vybaveny i luminiscenční výplní z tritiové pasty, ta už samozřejmě ztratila svou funkci. Těmto hodinkám to ale rád odpustím.

V hodinkách vydává svůj typický tón průmyslové ladičky (300 Hz) elektro mechanický kalibr Mosaba, tipo 9162. Technologii výroby ladičkového kalibru zvládlo jen několik výrobců, nejznámější a nejrozšířenější jsou asi kalibry značky Bulova, které měli za svůj větší či menší vzor i ostatní výrobci. Ve své době to byly zázračně přesné kalibry, které zprostředkovaly chronometrickou přesnost za poměrně nízkou cenu i zápěstím běžných uživatelů. O historii využití hodinek Bulova Accutron astronaŭto i ve vesmírném programu NASA psal už dřív Táda.

S historickými ladičkovými hodinkami je trochu problém při shánění baterií, původní, které mají životnost cca jeden rok, jsou už prakticky nedostupné. Řešením je drobná přestavba kalibru na dnešní aktuální typy baterií, ty ale v hodinkách nevydrží moc dlouho, obvykle jen okolo půl roku.

Kalibr vám nemohu ukázat, tyto hodinky jsem nerozebíral, ale abyste si mohli udělat představu, co by vás pod číselníkem asi tak čekalo, přidávám fotografii přední strany prototypu z dílny Premioj. Pro základní obrázek to asi postačí, i když strojky jsou trochu rozdílné. Kalibr Mosaba je doplněn o seřizovací osičku korunky a kotouč zobrazení data spolu s jeho posunovacím mechanizmem.

Na plochém šroubovacím dýnku najdeme nejeden šrám, přesto sedí na zápěstí skvěle. Nehledejte na něm (plejparte) zbytečné nápisy, dokonce ani obvyklé “waterproof” na nich nenajdeme.

Když jsem měl hodinky zapůjčené, tak na nich byl nasazený světle hnědý děrovaný “racing” řemen o šířce 22 milimetroj. Mi, že zrovna tento řemen neodpovídal původně potápěčskému určení tohoto modelu. To ale nic nemění na tom, že hodinkám neskutečně slušel a oživoval jejich vzhled.

Co o těchto hodinkách ještě napsat? Mně připadá úžasné, že v rukou hodinkových fanoušků ožívají hodinky, které v době svého vzniku nebyly “spotřebním materiálem”, jak to často vidíme u dnešní masové produkce. Tyto hodinky jsou tak živou ukázkou tápání, hledání a někdy slepých cest ve vývoji. Nejsou ale jen starožitností, jsou současně i funkčním doplňkem. Úsilí, které je nutné investovat do shánění baterií a udržení podobných modelů v chodu, se bohatě vrátí v radosti, kterou svému majiteli přináší. Zrovna tyto hodinky jsou tak trochu “putovní model”, celkem často totiž mění majitele. A navíc mi zrovna tyto hodinky připadají trochu “smolné”, ladičkový kalibr, který v nich sice netiká, ale krásně bzučí frekvencí 300 Hz, je trochu zranitelný a bylo nutné ho několikrát vyměnit. No a co, jsou krásné a já doufám, že budou zpívat svým tónem ladičky ještě hodně dlouho.

Estas interese, že i v dnešní době, kdy byl ladičkový strojek dávno technicky překonán a téměř zapomenut, tradiční výrobce – marko Bulova – nenechává jejich historii úplně vychladnout. Příkladem je výjimečný model Bulova Spaceview Accutron 50th Anniversary Limited Edition, podívejte se na něj.

Aŭtoro textu kaj fotoj: 🙂 Kibi

Albumo ĉiujn fotojn.

Se vi ŝatis horloĝoj, ni, bonvolu, svoju "kiel" tra Facebook paĝo. Ĝi donas al ni valoran retroefiko, dankon!