Dnešní recenze bude o již trochu starších hodinkách z dílny šikovného hodinářského mistra Ondry Berkuse. Své jméno – Corvino – získaly podle svého tmavého vzhledu, pouzdro má barvu havraních křídel.

Typické kulaté pouzdro o průměru 45 milimetrů je vyrobené z titanu s konečnou úpravou broušením, kartáčováním a pískováním. Výsledkem je jedinečný vzhled, který nezapře Ondrův rukopis. En alteco mezuris 13 milimetroj, což je tak akorát aby se hodinky schovaly pod manžetu košile. Titanovou lunetu u pouzdra drží 6 malgranda ŝraŭboj. Když se budete ptát po odolnosti proti vodě, pravděpodobně vám odpovím “water resist”, tedy vodě se raději vyhněte.

Korunka je též z titanu s DLC povrchem. Podélné vroubkování působí neotřele a zajímavě. I když možná ji budete muset v prstech stisknout trochu více, aby vám neklouzala. A že korunku budete používat poměrně často, v hodinkách totiž čas odtikává kalibr s ručním nátahem.

V lunetě je zasazené safírové sklíčko – jaro, vi legis ĝuste, Ondřej postoupil o stupínek výš a své hodinky opatřil sklíčkem ze syntetického korundu se všemi výhodami i nevýhodami, které z toho plynou.

Nebyly by to Ondrovy hodinky, kdybychom na nich nenašli kousek z damaškové oceli. Tentokrát se nachází na číselníku – tvoří ho nerezový damašek Chada Nicholse. Kiel ni uzas, číselník je jednoduchý, až puristický. Zde dokonce chybí i jakékoli indexy či škály, najdeme tu pouze malou kulatou datumovku na pozici “3”. Takřka ji není vidět, na první pohled byste si jí ani nevšimli, barva datového věnce a tisku byla totiž zvolená decentně a velmi vkusně. A tak si můžete vychutnávat krásu damasteelu po celé ploše. Jaro, tyto hodinky jsou pečlivě vytvořeným šperkem pro pánské zápěstí.

Matné černé skeletonizované ručky ladí k barvě damašku. Ondra je umně vyřezal z nerezové oceli, určitě to nebylo vůbec jednoduché. Hodí se ke vzoru, obstrukcis, nejsou ani příliš výrazné, ale přitom čas odečtete velice rychle. Dotváří půvabný vzhled tváře časoměrného stroje, kterou budete mít celý den na očích.

Pod pevným titanovým dýnkem se nachází srdce hodinek – kalibr ETA 2804, který má ruční nátah korunkou, 17 lagro rokoj, ofteco setrvačky 4 Hz a ochranu setrvačky Incabloc. Oplývá také rychlým překlápěním data a regulačním systémem Etachron. Má hodně společného s automatickým kalibrem ETA 2824, je to vlastně jeho verze s ručním nátahem.

Diametro 11 1/2 Pariza linioj se řadí k středně velkým strojkům a bylo mi v první chvíli tak trochu líto, že ho průhledem nemůžeme sledovat. Ale upřímně, strojek vypadá bez zdobení tak nějak “obyčejně”, a tak jsem vlastně nakonec ráda, že ho kryje strukturou mnohem zajímavější dýnko.

To je k pouzdru stejně jako luneta přišroubované 6 ŝraŭboj. Je ploché a výborně sedí na ruce.

Řemen vyrobil kožedělný mistr Šíma z kůže krokodýla, prošil ho kvalitní černou nití. Materiálem pro překlápěcí sponu se stal také titan, úprava leštěným DLC mu dodává až namodralou barvu.

Už poněkolikáté mě Ondřej přesvědčil, že jeho solitéry jsou neopakovatelné a hodí se pro majitele se vkusem pro zajímavý šperk. Ani tyto hodinky nejsou výjimkou. Pouzdro a spona splňují, co slibuje jméno – opravdu připomínají havraní peří. Typický damašek nechybí ani zde, můžeme si jeho strukturovanou krásu vychutnat na velké, ničím nerušené, ploše. A ručky jsou onou třešničkou na dortu, prořezání jim dodalo lehkost, aniž by cokoli ztratily ze své funkčnosti. Ručně šitý řemen obejme vaše zápěstí a jste navždy ztraceni. A tak na závěr zbývá jediná otázka – máte už své vlastní hodinky od Ondřeje Berkuse?

Aŭtoro teksto: Oleo

Aŭtoro fotoj: 🙂 Kibi

Albumo ĉiujn fotojn.

Se vi ŝatis la recenzo, ni, bonvolu, svoju "kiel" tra Facebook paĝo. Ĝi donas al ni valoran retroefiko, dankon!