Když jsem dostal zadání k recenzi na Zenith TimeCommand, nevěděl jsem, jak s ní začít. Popravdě si tím nejsem jistý ani teď. Zkusme začít od kořenů…

O společnosti Zenito, založené v roce 1865, jste si mohli přečíst například ve článku Od kapky inkoustu do vesmíru. Její historie tedy sahá až k samým začátkům chronografů a možná jí patří i prvenství ve vývoji chronografu s automatickým nátahem. V sedmdesátých letech dvacátého století pak přišel boom hodinek s quartzovým strojkem. A právě do tohoto období spadá původ hodinek TimeCommand.

Jak je na první pohled vidět, hodinky působí hodně „retro“ – rok výroby je cca 1976. Přesto byly ve svojí době nepochybně velmi moderním počinem.

Strojek se skrývá v pouzdře širokém 36 milimetroj. Rozměr lug to lug je 44 mm. Tedy velikost tak akorát. Přední strana je kryta sklíčkem o rozměrech 32,5 x 32,5 mm. Hodinky jsou vodotěsné, nicméně přesný údaj není k dispozici. Měli byste to srdce brát tyto hodinky dnes do bazénu?

Pod sklíčkem je vidět číselník zlaté barvy, ten je o něco menší, než krycí sklíčko, a je maličko utopený. Hodinové indexy jsou výrazně označeny obdélníky, minutové indexy pouze slabými malými čárkami. Indexy nejsou nijak číselně označeny. Ručky jsou klasické, obdélníkového tvaru, ukazují hodiny a minuty.

Pod pozicí dvanáct najdeme původní logo společnosti Zenith. Na pozici šest se nachází malý display, který se využívá pro zobrazení vteřin – při držení spodního tlačítka. Ke zjištění, zda aktuální zobrazovaný čas je před polednem – AM, nebo po poledni – PM, a také k zobrazení data, tedy spíše pouze dne v měsíci, slouží horní tlačítko. Údaj se opět ukazuje pouze při držení tlačítka. Display využívá technologie LED – ve své době to byl krok kupředu, stejně jako quartzový strojek. Celkově je číselník velmi přehledný a v podstatě mu není moc co vytknout.

Výrobce u těchto hodinek uvádí jako zajímavost to, že minutová ručka se pohne vždy přesně jednou za minutu. Kompreneble, pokud budete držet tlačítko pro zobrazení vteřin, uvidíte, jak přesně je vše synchronizováno.

K nastavení času a data pak slouží tlačítka skrytá na pozici osm a deset, přičemž pokud budete nastavovat čas zpět, i přesto jej ručky doběhnou dopředu. Tiel, pokud například pomocí tlačítek namačkáte čas o dvě hodiny nižší, než je aktuální, ručky se rychle posunou o deset hodin dopředu.

Dýnko je hladké, ocelové a najdeme na něm informace o vodotěsnosti a pokovení pouzdra. Bližší informace jsou bohužel trochu setřené nošením.

Na ruce drží hodinky ocelový tah, který je, kiel loĝejo, z vnější strany je pozlacený. Uzavírá se překlápěcí sponou s logem Zenith.

Vynecháme-li sběratelství, proč si vlastně pořizujeme hodinky? Zpravidla ani tolik nepotřebujeme vědět, kolik je teď právě přesně hodin. Potřebujeme vědět, kolik času nám zbývá, než se něco stane – kolik času mám, než přijde důležitá schůzka… Nebo naopak, kolik času již uplynulo od nějaké události – čekám už deset minut a ona pořád nikde…

Na těchto hodinkách můžeme sledovat čas právě tímto způsobem. Krom toho na nich ale vidíme, jak rychle běží čas, pokud se jedná o design, technologie a podobně. Elektronika udělala obrovský pokrok, LED technologie je od primitivních segmentových displejů již hodně daleko. Do hodinek přibyla spousta dalších funkcí. I design je teď trochu jinde, ačkoliv „retro“ je aktuálně poměrně v módě.

Zenith TimeCommand ale, i díky skvělému stavu, své kouzlo rozhodně mají a jistě potěší oko nejednoho jejich milovníka.

Aŭtoro teksto: Toms

Aŭtoro fotoj: 🙂 Kibi

Albumo ĉiujn fotojn.

Se vi ŝatis la recenzo, ni, bonvolu, svoju "kiel" tra Facebook paĝo. Dankon! Ĝi donas al ni tre valoraj sugestoj.