Subnaĝado horloĝo markoj Seiko jsou dnes právem už opravdovou legendou. Eĉ gajni de liaj fanoj alnomoj do ni povas ĝui rigardi markita Monstro, Samurai, Adicias, Tinuso Can. Tento model Seiko má jen oficiální označení Marinemaster Professional 300m Diver (SBDX001), trochu se až divím, že už svoji přezdívku nezískaly. Tyto hodinky jsou ve vyšší třídě, nejsou tak levné jako základní modely, jejich cena se pohybuje nad 2.000 USD. Ni rigardu kune, se la mono estas.

Ocelové nerezové (316La) pouzdro je jiné, než jsem zatím měl možnosti na jiných hodinkách vidět. Tvoří ho monoblok oceli (monocoque), je tedy celé z jednoho kusu a to včetně dýnka. Lia diametro estas 44 milimetroj (tuko korunky), výška hodinek je 14,6 mm a “Lug al LUG” 50 mm. U velikosti se na chvilku zastavím. Tyto hodinky, i když jsou odolnější a mohutnější než třeba SBDC SUMO, přesto při přímém srovnání vypadají menší a dle mého názoru se hodí pro jakékoliv zápěstí. Povrchová úprava pouzdra má finální úpravu v kombinaci leštěných a kartáčovaných ploch. Celé pouzdro působí velmi oblým dojmem, bez zbytečných výčnělků, Mi, že hodinky nebudou zachytávat o výstroj, vere ne konas, co pouzdru vytknout.

Vodotěsnost pouzdra je už v názvu hodinek, Mi 300 metroj da akvo kolumno, te pri 30 ATM. A znovu připomenu, že u značky Seiko to neznamená “nejvýše až”, sed “almenaŭ” – tedy reálných 300 metrů ponoru. Nejde tedy o nějakou vypočítanou teoretickou hodnotu, ale jde o reálné číslo, hodinky byly testovány v hloubce přes 600 metroj! Honba za co nejvyššími hodnotami vodotěsnosti některých značek je sice impozantní, ale tak trochu zbytečná. Nezbývá než připomenout slova klasika: “Co tam s tím?”. Raději mám na ruce hodinky s reálnou hodnotou 300 metrů než s teoretickou 3.000. Ale přiznávám, že toto téma je kontroverzní a rád si vyslechnu i jiný názor.

Korunka je šroubovací do pouzdra a částečně jím krytá. Její těsnění je jako u jiných modelů – O kroužky a těsnění přímo v korunce. Konstruktérům značky Seiko je někdy vyčítáno, že pro její těsnění proti vodě nepoužili nějakou rafinovanější techniku, když se jedná o vyšší model značky. Ale já to chápu, využívají prostě systém, který se už po desetiletí spolehlivě osvědčil a perfektně funguje. Korunka nemá logo, stejně jako na původním historickém vzoru z roku 1968.

Ocelová luneta je jednostranně otočná a aretaci má ve 120ti bodech. Horní plocha je černá, lesklá a v ní jsou laserem vypáleny bílé značky – přímo do horní plochy lunety, technologii výroby moc nechápu, ale vypadá to pěkně. Povrch netvoří ani eloxovaný plech a pravděpodobně ani keramický materiál. Kromě minutové škály je na horní ploše zvýraznění “12” trojúhelníkem s luminiscenčním bodem. Konstruktéři lunetě a jejímu otáčení asi věnovali velkou pozornost a její pohyb vyžaduje přesně tu správnou sílu. Její otáčení je současně jisté, přesné i příjemné. La diametro de la bevelo estas 42 mm, je tedy o 2 mm menší než pouzdro a snad díky tomu hodinky vypadají na ruce menší.

V pouzdře je zasazeno silné (3 mm) klenuté minerální (borosilikát) tvrzené sklíčko – u Seiko má obchodní název “Hardlex”. Lia diametro estas 30 mm, sklíčko má i vnitřní antireflexní vrstvu. Pokud by někdo toužil po tomtéž sklíčku z extrémně tvrdého a odolného safíru, je výměna možná. Jak minerální sklíčko tak i safírové mají své výhody i nevýhody, Mi, že rozhodnutí je spíše věcí osobních preferencí majitele.

Černý matný číselník nevrhá zbytečné odlesky, je přehledný a velmi dobře čitelný. Hodinové indexy jsou výrazné plastické kovové s luminiscenční výplní, mají kulatý nebo hranatý tvar, la pozicio “12” má tvar štítu. Je tu i bíle vytištěná minutová škála, označení značky, modelu, akvo pesadez, automatické funkce strojku a také bíle orámovaná datová apertura na pozici “3” – de datumoj disko kun blankaj kaj nigraj print.

Ocelové ručky mají sice jednoduchý mečovitý tvar, ale současně poměrně složitý průřez a kombinaci leštných okrajů a pravidelně broušeného středu, s bílou luminiscenční výplní. Díky tomu jsou perfektně čitelné za všech světelných podmínek. Při velkém zvětšení, které mi umožňuje makrofotografie, často najdu drobné nedokonalosti třeba na hranách ruček, ale zde jsem viděl dokonalost bez ohledu na stupeň zvětšení – tomu říkám kvalita bez kompromisů. Indexy číselníku i výplň ruček je z luminiscenční barvy Lumibrite, luminiscence je tradičně velmi dobrá, snad až dokonalá.

V hodinkách je Seiko in-house mechanický kalibr s automatickým nátahem 8L35. S tímto kalibrem se můžeme setkat i u nejvyšší Seiko řady – je to vlastně levnější varianta kalibru Grand Seiko 9S55, rozdíl je třeba v povrchové úpravě a adjustaci. Ĝi estas imuna, fidinda kaj preciza vojo. Kromě zobrazení času má i komplikaci data s rychlým překlápěním při seřizování. Rezervo tipo de egaleco estas kompleta 50 horoj, natahování je možné i ručně korunkou, při seřizování se zastavuje vteřinová ručka (hacking). La kalibro estas 26 lagro rokoj, setrvačka má frekvenci 4 Hz (28.800 Al / h). Dělají se i podobné hodinky – s pouzdrem větším a vyšším o 2 milimetry a s kalibrem “spring drive” 5R66A – modely mají označení SBLAxxx.

Ucelený obrázek o tomto kalibru si můžete udělat třeba z fotografií na webu seikoholics.yuku.com.

Fonto: seikowatches.com

Krono de ĉi tiu horloĝo estas signife malsama, ol kion vi ankoraŭ ne havis la eblecon vidi iujn, je totiž pevné a to doslova. V případě servisu je ke strojku přístup ze směru číselníku. Je to určitě složitější, ale současně je to výhoda – menší možnost selhání těsnění pod šroubovacím dýnkem i celkově větší tuhost celého pouzdra. Kromě několika technických nápisů najdeme uprostřed dýnka už jen plastickou stylizovanou “vlnu”, simbolo, který spojuje všechny potápěčské hodinky značky Seiko. Na dýnku najdeme i zmínku o tom, že hodinky nemají héliový ventil, prostě ho nepotřebují. Jsou tak utěsněné, že se bez něj obejdou a je možné je používat i v atmosféře s héliovou směsí.

Ŝtalo streĉiĝo (braceleto) je jedním slovem perfektní a stejně tak i titanová spona. Tah je vyroben z plné oceli a to včetně koncovek. Povrchovou úpravu má kartáčováním – stejně jako nožky pouzdra, ale s úzkými leštěnými pásky středních článků.

Překlápěcí spona má dvě pojistky proti otevření a unikátní systém prodloužení místo neoprénové extenze. Ten se ovládá vnější plíškovou pojistkou proti otevření. Spona je tak úžasná, že jsem po ní už dlouho toužil ke svým SUMO. Nedávno se mi ji podařilo sehnat a díky stejným rozměrům i bez problémů vyměnit. Mohu říci, že drobné úpravy obvodu tahu, které umožňuje, jsou opravdu velmi návykové. Zatím je to asi nejlepší spona, kterou jsem na hodinkách vůbec kdy viděl. Hodinky i s tahem v plné délce váží 210 gramoj.

Můžete se podívat na detail prodloužení spony. Tah bez problémů vyměníte třeba za látkový NATO – strap nebo kožený řemen, nožky mají standardní rozteč 20 mm a díky tomu, že jsou provrtané, výměnu zvládnete i bez speciálního nástroje.

Většina hodinek pro potápěče stejně skončí na zápěstích v kancelářích a do vody se podívají snad jen při šnorchlování na dovolené. Asi to bude osud i většiny hodinek Marinemaster. Ale je dobré vědět, že právě tyto hodinky jsou připraveny na profesionální využití i pod vodou. Se ctí snesou srovnání s obdobnými hodinkami ze švýcarské produkce, ať se jedná třeba o značku Omega, Rolex anebo i jiné. Značka Seiko má v České republice spíše pověst “laciných spolehlivých hodinek”, proto možná i vás překvapí cena tohoto modelu. Ale já se domnívám, že cena není nijak přehnaná a tyto hodinky za ty peníze opravdu stojí. Je škoda, že řadu Marinemaster k nám regionální distributor nevozí.

Aŭtoro textu kaj fotoj: 🙂 Kibi

Albumo ĉiujn fotojn.

Dankon pro prunto “momenteto”.

Přímé srovnání Seiko MM a Rolex Deepsea Seadweller – watchuseek.com.

Se vi ŝatis la recenzo, ni, bonvolu, svoju "kiel" tra Facebook paĝo. Dankon!