Skvělý oběd v Paříži, pak soukromou helikoptérou do casina v Monte Carlo a ještě později vychutnáváte klidný večer při západ slunce na palubě své jachty se sklenkou něčeho dobrého a čas příjemně plyne kolem… Tak nějak si představuju typického majitele těchto hodinek…

Díky laskavosti obchodu chronoshop.cz (děkuji) jsem dostal na pár týdnů na vyzkoušení a na nafocení MeisterSinger Granmatik – GM303, tak se zkusím podělit o pár dojmů.

 Pouzdro je nerezové, kombinace kartáčovaných a leštěných ploch, průměr bez korunky 52 mm (!), nožky jsou poměrně krátké, estanqueidad 100 metroj.

Sklíčko je konvexní safír, sílu neznám, ale pár milimetrů to bude. Ciferník v barvě slonové kosti s 12ti hodinovými indexy a dalšími indexy po půlhodinách, čtvrthodinách a po pěti minutách. Nur jedna (!) manipuli, luminiscence nula.

Korunka je velká, s logem, ŝraŭbo, snadno ovladatelná. Strojek švýcarský – ETA 2824-2 – automat s ručním nátahem.

Hodinky jsou na silném tuhém řemenu – mohl by být pro mne delší, já ho na ruce (22 cm) měl na poslední dírce, jazýčková spona je s logem.
Výrobce je balí do koženého pouzdra s brožurkou a mikrovláknovou utěrkou v obvyklé lepenkové “knize”.

S jednoručkami jsem měl už dřív zkušenost, mám hodinky RLT 13v2, odečítání času se mi na nich zdá… pohodové… nesleduju na nich ubíhající minuty a vteřiny, ale spíš ubíhající tempo, zvykl jsem si na to rychle a pro běžný provoz přesnost v odečítání cca 2,5 minuty stačí… a velikost ciferníku a čitelnost indexů u GM303 umožňují odečet i pro slábnoucí oči rentiéra.

Velikost těhle hodinek mě zarazila, zatím největší běžně nošené byly 47 mm pilotky, tyhle jsou větší. Ale díky plochému dýnku a krátkým nožkám ale na ruce seděly příjemně, i na velikost jsem si zvykl rychle.

Přesnost u těhle hodinek člověk asi neřeší Po prvním seřízení jsem ani na ruce, ani na winderu neměl potřebu je seřizovat.

Provedení hodinek je precizní i pod lupou, barva ciferníku je příjemná, provedení dýnka je moc pěkné – také kombinace leštěných a matných ploch, nízký reliéf; nastavování korunkou je jisté, všechny její polohy jsou perfektně odděleny.

Nošení – po prvních obavách, že jim ublížím, jsem si rychle zvykl. A tyhle hodinky budily zájem okolí, asi zatím nejvíc z hodinek, co jsem třeba vzal do práce.

Sečteno podtrženo:
Jsou to krásné, granda, nekutimaj, precizně udělané hodinky, se kterými se loučím se smutkem…

Aŭtoro textu kaj fotoj: 🙂 Kibi

Album se zbytkem fotografií.