Historie a technologie:
Myšlenka použití keramiky není ve světě nijak nová či převratná. Mnoho čtenářů si jistě vzpomene na to, že u babičky nebo jinde mohli vidět stolní hodiny vyrobené z keramiky či porcelánu. Ovšem náramkové ba ani kapesní hodinky z porcelánu byste jistě nechtěli, byly by příliš křehké. Technologický pokrok minulých dekád přinesl nové druhy keramických kompozitů, které již vydrží opravdu velmi mnoho – dělají se z nich například umělé zuby či neprůstřelné vesty.
Keramické kompozity se vyrábí především z oxidu zirkoničitého či karbidu titanu. Tyto původně práškové materiály jsou formovány při velmi vysokém tlaku a teplotě až 1.450ºC technologií zvanou sintrování, tedy po česku spékání. Dochází tak k tvorbě velice pevného a tvrdé monolitické struktury keramického pouzdra náramkových hodinek. Keramická pouzdra mohou být přidáním různých příměsí zbarvena různými barvami, obvyklá je bílá a černá, ale mohou být klidně i modrá či růžová. Povrchová úprava se provádí většinou leštěním nebo matováním.

আরও পড়ুন