Recenzovat jakékoliv hodinky ze značek tzv. „vysoké hodinařiny“ je vždy zajímavé. Pokud jsou tyto hodinky navíc nabité komplikacemi a byly vyrobeny speciálně pro pražský butik Audemars Piguet, tak je takováto recenze takřka svátkem pro každého hodinkového novináře. Značka Audemars Piguet speciálně pro Prahu upravila model Equation of Time. V čem tyto úpravy spočívají a co vlastně tyto komplikované hodinky všechno umí, to se dozvíte v této recenzi.

Technické údaje:

Jelikož se jedná o hodinky doslova napěchované zajímavými komplikacemi, bude tato část recenze rozsáhlejší, než bývá obvyklé. Věřte mi, že stojí za přečtení!

Kulaté pouzdro je vyrobeno z růžového 18kt zlata a má průměr 43 milimetrů. Povrch je upraven kombinací lesklé lunety a svrchní části hodinek s broušenými boky. Rozhodně se tedy nejedná o malé hodinky, ale s přihlédnutím ke všem údajům, které se musí vejít na číselník, je tato velikost zcela pochopitelná. Příjemně překvapí tloušťka pouhých 11,7 mm, což je pro hodinky plné komplikací výborná hodnota. Safírové sklíčko s antireflexní úpravou kryje jak číselník, tak zadní stranu hodinek, kde tvoří průhled na strojek. Vodotěsnost hodinek je pouhých 20 metrů (2 ATM), takže přímému kontaktu s vodou by se měly určitě vyhýbat.

A teď k nejzajímavější části hodinek, ke stroji Calibre 2120/2808. Jeho komplikovanost nejlépe vyjadřuje číslo 425 – přesně tolik má stroj součástek, je to cca 3x tolik, co mají běžné mechanické hodinky. To vše ve strojku o průměru 12 ½ linek, což je zhruba 28,2 mm, a o tloušťce pouhých 5 mm. Při této tloušťce, či spíše štíhlosti strojku překvapí, že má automatický nátah a i se všemi komplikacemi má rezervu chodu dostatečných 40 hodin při plném natažení. Frekvence setrvačky je poněkud atypických19.800 kmitů/hod (2,75 Hz). Ložiskových kamenů ve strojku nalezneme 41.

Výčet funkcí strojku je tak rozsáhlý, že si vyžádá celý vlastní odstavec. Hodinky samozřejmě ukazují aktuální čas pomocí hodinové a minutové ručky. Na pozicích 12, 3, 6 a 9 nalezneme 4 další menší číselníky. Na pozici 12 a 6 nalezneme věčný kalendář a fázi měsíce. Ukazatel měsíční fáze na pozici 12 je vytvořen technologií PVD na podkladu safírového skla, nad diskem měsíční fáze je ručka ukazující aktuální název měsíce. Na pozici 6 je pak ukazatel čísla a názvu dne. Jak jsem již zmínil, jedná se o věčný kalendář, tudíž se nemusíte starat o počet dní v měsíci a ani o přestupné roky, mechanismus hodinek se o to postará za vás až do roku 2100.

Na pozici 3 nalezneme číselník, který zobrazuje aktuální čas západu slunce, a na pozici 9 je číselník, který naopak ukazuje východ slunce. Pro mnohé to může znít až neuvěřitelně, ale i toto mechanické hodinky umí. Princip je přitom úžasně jednoduchý. Samozřejmě, že mechanické hodinky mohou ukazovat čas východu a západu slunce jen pro jedno místo a musí se speciálně vyrobit pro toto místo, tak jako jsou tyto hodinky pro Prahu. Po zvolení místa stačí zakreslit graf východu a západu slunce během celého roku. Tento graf se pak promítne do kruhu a vznikne tvar v závislosti na místě ne nepodobný bramboře. Přesně dle tohoto tvaru se pak vyrobí vačka, či křivkový kotouč chcete-li, která se poháněna mechanismem hodinek otočí jednou za rok a její zakřivení, které zachycuje čas východu či západu slunce, se přenáší na ručky hodinek. Pro lepší představu se podívejte na fotografie hodinek EOS od Martina Brauna, kde jsou tyto kotouče vidět průhledem na číselníku.

Kromě hodinové a minutové ručky nalezneme na číselníku ručku další, na jejímž konci je ornamentálně zobrazeno slunce. Tato ručka se pohybuje po stupnici v horní polovině číselníku, která je cejchovaná od -15 do +15. Jedná se o ukazatel takzvané „rovnice času“ – equation of time, podle které dostaly tyto hodinky své jméno. Ručka rovnice času ukazuje rozdíl mezi občanským (střední sluneční čas) a slunečním časem, který se během roku také mění. Ukazatel funguje na stejném principu jako ukazatele východu a západu slunce. Více o rovnici času a o jejím významu jsem psal v recenzi hodinek Girard-Perregaux 1966 Annual Calendar.

Součástky, které zajišťují správnou funkci ukazatele východu a západu slunce a rovnice času, musely být vyrobeny speciálně pro zeměpisnou polohu Prahy, pokud se majitel bude stěhovat, musí si nechat vyrobit nové, případně se smířit s tím, že hodinky ukazují pražské hodnoty.

Snad nemusím dodávat, že při množství funkcí a jejich složitosti je správné nastavení těchto hodinek skutečně poměrně složitým procesem, proto bych všem budoucím majitelům důrazně doporučil zakoupit si natahovač hodinek (watch winder), který zajistí, že se jim hodinky nezastaví a oni nebudou muset všechny funkce seřizovat znova.

Moje dojmy z hodinek:

Vysoká hodinařina v podání Audemars Piguet v člověku zanechá spoustu dojmů. Úroveň precize, s jakou jsou tyto hodinky zpracovány, je naprosto bezprecedentní. Pouzdro a jeho povrchová úprava jsou naprosto dokonalé. Veškeré proporce hodinek jsou v naprosté harmonii. Nikde nic nepřebývá ani nechybí. Korunka a tlačítka na ovládání kalendáře, která jsou zapuštěna do boků, jsou perfektně zpracována. Každá křivka pouzdra vyjadřuje nadčasovou eleganci. Snad jen ta velikost by mohla být o malý kousíček menší, i když vše vyvažuje relativní plochost hodinek, které tak pohodlně vklouznou pod manžetu košile.

Číselník má konzervativní černou barvu, která skvěle ladí s růžovým zlatem římských indexů a jednoduchých ruček. Černá a zlatá jdou vždy dobře dohromady. Číselník má neuvěřitelnou hloubku, díky použití plastických indexů a ozdobného gilošování. Je s podivem, kolik ukazatelů se na číselník povedlo vměstnat a přitom zachovat jejich čitelnost. Každý z údajů je perfektně čitelný a použitelný. Takže až se vás někdo zeptá, v kolik dnes v Praze vyšlo a v kolik zapadne slunce, tak budete vědět vždy správnou hodnotu. Snad jen v noci se pohledem na číselník příliš nepokocháte, protože luminiscence na číselnících podobných hodinek nebývá často k vidění.

Originální řemínek z krokodýla je opatřen překlápěcí sponou z 18 karátového zlata, která má zajímavý design stylizující písmena AP. Chytré a velmi pěkné řešení, které je společné překlápěcím sponám této značky.

Průhledem v zadní straně hodinek si můžeme prohlédnout precizně dekorovaný stroj. Na základně a můstcích strojku nalezneme ženevské pruhy, rotor tvoří kapitolu sám pro sebe. Skeletovaný rotor, který pozornému oku opět skrývá iniciály AP, je celý pokryt jemnou gravurou, která mu dává skutečně zajímavý rozměr. Jeho hladké otáčení zajišťuje závaží z velkého kusu 21 karátového zlata, na který je také velmi pěkný pohled. Jen škoda, že všechny komplikace jsou ukryty pod číselníkovou stranou strojku, a tak zezadu není vidět nic víc, než u běžných automatů této značky, ale i tak to rozhodně stojí za pohled.

Několik slov závěrem:

Zatím jsem nalezl jen velmi málo hodinek, které by měly vše, a zároveň by jim nic nepřebývalo. Audemars Piquet Equation of Time do této skupiny patří. Jejich dokonalé zpracování, silný příběh s vazbou na Prahu, dokonalý strojek patřící ke špičce ve svém segmentu, to vše je dle mého názoru receptem na perfektní hodinky. Ať již milujete astronomické komplikace, či se pouze obdivujete jejich kráse a technické dokonalosti, vězte, že se díváte na jedny z všestranně nejdokonalejších hodinek a bylo mi velkou ctí o nich napsat a podělit se tak o své dojmy.

Autor textu: Tadeáš Tada Plachý

Autor fotografií: 🙂 kibi

Album všech fotografií.

Za zapůjčení děkujeme Audemars Piguet boutique Praha, za rekvizity Penshop.cz.