Příznivcům kvalitní hodinařiny není asi třeba švýcarskou značku Eterna dlouze představovat. Její tradice sahá až do poloviny 19. století a v roce 1932 dala vzniknout dceřiné společnosti ETA SA, která se stala hodinářským gigantem, jehož strojky nalezneme ve valné většině současných švýcarských hodinek. V dnešní recenzi se podíváme na chronograf ze 70. let 20. století. Toto období nebylo pro mechanické hodinky právě nejlepší. Celosvětová hospodářská krize a nástup technologie quartz nevytvářely to nejlepší prostředí pro obchod. V této době vznikaly hodinky různé kvality a často velmi podivného designu, ale Eterna dokázala přijít s něčím, co bylo moderní a i dodnes si to zachovalo jisté kouzlo.

Technické údaje:

Ocelové pouzdro hodinek má pro sedmdesátá léta typický soudkovitý tvar, jehož nejsem právě velkým příznivcem. Změřit proto velikost hodinek bez korunky je pro tento tvar pouzdra velmi obtížné a proto si pro potřeby této recenze musím vystačit s hodnotou „něco kolem 40 mm“. Boky pouzdra jsou leštěné a horní plocha hodinek je paprsčitě broušena. Tento designový prvek můžeme nalézt i na dalších hodinkách z této éry. Nad hnědou lunetu s tachymetrickou stupnicí vystupuje silně vypouklé plastikové sklíčko.

Použitý strojek je Valjoux 726, který je derivátem slavného Valjoux 72. Liší se jen drobnými detaily, jako je velikost setrvačky a její frekvence. Jedná se o klasický chronograf s rozložením sčítač 6, 3, 9. Funkcemi jsou zobrazení času pomocí hodinové, minutové a malé sekundové ručky a chronograf s hodinovým, minutovým sčítačem a centrální sekundovou ručkou.

Strojek má ruční nátah, rezervu chodu 46 hodin, frekvenci setrvačky 21.600 kmitů/hod (Valjoux 72 má 18.000) a 17 ložiskových kamenů. Ovládání chronografu je samozřejmě klasicky tlačítky na pozici 2 a 4. Z historických pramenů se mi již nepovedlo dohledat, zda jsou hodinky vodotěsné, ale vzhledem k době vzniku, šroubovacímu dýnku a sportovnímu zaměření hodinek, lze předpokládat alespoň jistou základní odolnost proti vodě. Rozhodně bych to ale na takto zachovalém historickém exempláři nezkoušel v praxi.

Moje dojmy z hodinek:

Jak již jsem zmínil, 70. léta nepovažuji z hlediska fanouška kvalitního hodinek za podnětné období. Odklon od klasického designu směrem ke stylu „disco“ mnohdy nevedl k ničemu dobrému. Navíc to bylo i období, kdy se na hodinkách začínalo šetřit a to se občas nutně projevilo.

Navzdory tvaru poplatnému době vzniku jsou tyto Eterny poměrně sympatické. Osobně tento tvar pouzdra opravdu nemiluji, ale přiznám se bez mučení – měl jsem velmi podobný chronograf od Seiko podobného stylu a občas, ale skutečně jen občas, jsem na ně dostal chuť a nosil jsem je. Takže ano, i takovéto hodinky jdou nosit, samotný tvar je docela dobrý, sedí na ruce a i docela vyniknou. Jen jim chybí dle mého názoru trošku nadčasové lehkosti. Ale ke správnému retro outfitu budou slušet.

Číselník hodinek je skutečně velmi pečlivě zpracován. Má zvláštní šedomodrý odstín, nechybí mu plasticita a sčítače vynikají každý svým zvláštním designem. Ručky mají velmi jednoduchý obdélníkový tvar a sekundová ručka chronografu je výrazně červená, což pomáhá snadné orientaci na číselníku. Hodinová a minutová ručka, stejně jako indexy jsou opatřeny luminiscenčním nátěrem, který sice už zažil i lepší časy, ale stále je schopen do jisté míry plnit svou funkci.

V zásadě není hodinkám co vytknout. Zpracování je kvalitní, použitý strojek taktéž a číselník je naprosto exkluzivní.

Několik slov závěrem:

Pokud máte rádi styl a design 70. let a chronografy značky Seiko jsou pro vás poněkud plebejské a Heuer Autavia vás neuchvátily, tak je dle mého názoru chronograf Eterna s Valjoux 726 velmi zajímavou volbou, strojek samotný patří mezi ty nejlepší chronografy s manuálním nátahem, které se používaly v běžně dostupných hodinkách. A retro styl je v módě.

Autor textu: Tadeáš Táda Plachý

Autor fotografií: 🙂 kibi

Album všech fotografií.

Za zapůjčení děkujeme Davidovi.