V dnešní recenzi bych rád představil slavný ruský chronograf ze sovětské éry známý pod jménem Strela (Bullet). Když to vezmu kolem a kolem, jsou to asi moje nejoblíbenější ruské hodinky. V době, kdy jsem se více věnoval hodinkám staršího data výroby, jsem dlouho pátral po zachovalém exempláři, který bych zařadil do své sbírky. Později jsem úplnou náhodou jedny Strely našel, ale to je jiný příběh…

Samotná historie hodinek Strela je velice zajímavá a barvitá. Jejich příběh se začal psát na konci 50. let, kdy 1. Moskevský hodinářský závod odkoupil ze Švýcarska výrobní linku na výrobu chronografového strojku Venus 150. Rusové zvýšili počet ložiskových kamenů ze 17 na 19 a v roce 1959 se rozjela výroba chronografu Strela pro potřeby Sovětské armády a letectva. Hodinky byly pro civilní trh uvolněny až v roce 1964. Prodávaly se pod různými značkami, například Poljot nebo Sekonda, a s různými provedeními číselníku. Mezi sběrateli však jasně vedou autentické Strely s číselníkem v azbuce. Nesmím také opomenout zmínit fakt, že Strely se podívaly do vesmíru a dokonce i přímo do volného prostoru na skafandru sovětského kosmonauta Alexeje Leonova v roce 1965. A je docela dobře možné, že se zúčastnily i dalších misí, o kterých nevíme.

Technické údaje:

Jak už tomu u starších hodinek bývá, pouzdro je vyrobeno z pochromované mosazi a jeho průměr je „pouhých“ 36 mm. Dýnko hodinek je ovšem vyrobeno z nerezové oceli, stejně jako tlačítka chronografu, tenká luneta a korunka (pokud je původní). Sklíčko je plastikové a velmi silně klenuté, ale hodinky jsou i přesto relativně ploché a velmi příjemně se nosí.

Strojek je označen jako Kalibr 3017 a jak jsem již výše zmiňoval, je odvozen od švýcarského Venus 150. Strojek má klasickou konstrukci s použitím sloupcového kola (column wheel), 19 ložiskových kamenů, ruční nátah a rezervu chodu slušných 40 hodin. Setrvačka kmitá frekvencí 18.000 kmitů/hod a nutno říct, že Strely tikají krásně nahlas. Hodinky ukazují čas pomocí hodinové, minutové a sekundové ručky, která je mimostředně na pozici „9“. Centrální sekundová ručka patří chronografu stejně jako 45 minutový sčítač na pozici 3. Na číselníku najdeme mimoto i telemetrickou a tachymetrickou stupnici. Telemetrická stupnice (kruh uvnitř číselníku procházející přes sčítače) slouží k měření vzdálenosti pomocí rozdílu mezi rychlostí zvuku a rychlostí světla – vidíte blesk, spustíte stopky a v okamžiku kdy uslyšíte hrom, stopky zastavíte a odečtete vzdálenost v kilometrech. Tachymetrická stupnice umístěná po obvodu číselníku slouží k měření rychlosti a o jejím použití jsem psal ve svém článku o hodinkách Omega Speedmaster Professional.

Na tomto místě bych snad zmínil i technické nedokonalosti hodinek. Ne proto, že bych si na Strely stěžoval, ale proto, abych upozornil potencionální zájemce o vlastnictví tohoto kusu hodinářské historie. Chromované pouzdro nevydrží věčně, časem se vrstva chromu poruší a pot z ruky vykoná svoje. I na mých hodinkách bylo na některých místech vidět, že pouzdro má něco za sebou. Hodinky nejsou vodotěsné vůbec, dýnko není šroubovací a hranatá tlačítka chronografu a korunku postrádají jakékoliv těsnění. Takže Strely se k vodě opravdu nehodí. Chybí nárazuvzdorné uložení setrvačky, což je potřeba mít na paměti, ale pokud se k hodinkám chováte přiměřeně opatrně, nebude to problém. Častou závadou tohoto strojku je praskající vzpruha stavěcí páky, v praxi to znamená, že abyste mohli seřídit ručky, musíte korunku držet vytaženou. Stalo se to i mým hodinkám, vlastně mi praskla celá stavěcí páka, ale šikovný hodinář si s tím poradil.

Moje dojmy z hodinek a postřehy z nošení:

Strely se mi vždy líbily a proto jsem si je koupil a zařadil do sbírky. Všechny své hodinky jsem nosil, žádné neležely jen tak ve vitríně. Strely nebyly žádnou výjimkou. Stačilo jim jen dát nový řemínek a základní servis u hodináře a byly to hodinky jako každé jiné, s tím rozdílem, že už mají svojí historii.

Velikost 36 mm není na dnešní poměry nic moc, ale tenká luneta a velká plocha číselníku hodinky trošku opticky zvětší. I tlačítka chronografu, která vystupují z pouzdra na pozici „2“ a „4“, pomáhají hodinky trošku zvětšit. Naopak jsem oceňoval pohodlí malých hodinek, které na ruce nepřekáží.

Čas se dal odečítat celkem obstojně, navzdory tomu, že světlý číselník je plný čísel, kružnic a písmen azbuky. Ručky mají velmi jednoduchý tvar, ale pozornost upoutá dlouhá a extrémně tenká centrální sekundová ručka, která je naprosto nádherně modřená. Snad jen v noci je problém s odečtením času, Strely postrádají jakoukoliv luminiscenci. Samozřejmě jsem již viděl takové, kterým kdosi na ručky nanesl luminiscenční nátěr. Barbarství! Celkově je to právě číselník, se spoustou stupnic a plastickými mosaznými indexy, který je nejatraktivnějším prvkem celých hodinek. Bohužel na některých hodinkách se podepsal zub času tak, že číselník nemusí být vždy v dobrém stavu. Můj měl naštěstí jen lehkou patinu, která dávala jasně najevo, že hodinky už mají za sebou skoro padesát let.

Rád nosím hodinky s chronografem, stopky dovedou každou běžnou denní činnost proměnit v závod s časem. Chronograf na mých Strelách fungoval naprosto bezchybně. Doteď rád vzpomínám na to, že tlačítka měla přesně ten správný odpor a jejich zmáčknutí doprovázelo hlasité cvaknutí. Horním tlačítkem na pozici „2“ se chronograf spouštěl a zastavoval, spodním na pozici „4“ se pak chronograf nuluje.

Mnoho lidí možná chová vůči ruským hodinkám předsudky, co se týče přesnosti, ale moje po seřízení hodinářem vykazovaly stabilní odchylku cca -9 s/24 h. Což je na více než 40 let staré hodinky výborná hodnota. Samozřejmě se to může lišit kus od kusu a podle konkrétního opotřebení.

Několik slov závěrem:

Strely by rozhodně neměly chybět v žádné sbírce sovětských nebo ruských hodinek. Dle mého názoru jde o jedny z nejkrásnějších a nejpovedenějších hodinek z této země. Také by mohly sběratele zaujmout svým využitím v sovětském vesmírném programu, ale pro mne byly zajímavé a přitažlivé i bez příběhu o výletu do vesmíru. Prostě se mi líbily (a pořád líbí). Mají své zvláštní kouzlo. Snad jen škoda, že jich člověk nepotká víc, začínají být vzácnější a vzácnější. A o nové edici těchto zajímavých hodinek si něco povíme zase někdy příště.

Autor textu: Tadeáš Tada Plachý

Autor fotografií: 🙂 kibi Ateliér photowatches.eu

Album všech fotografií.

Zajímavé odkazy, ze kterých jsem čerpal informace:

Historie výroby hodinek

Alexej Leonov

Technické údaje strojku