U mistra Ondřeje Berkuse – papiho – jsme si zvykli na velké, převážně pro pány určené hodinky. Dnes si představíme hodinky odlišné od ostatních – hodinky vyrobené na míru pro dámu. Na první pohled jsou naprosto jiné a přitom mají společný prvek. Ondřej Berkus používá pro výrobu hodinek damaškovou ocel, jejíž zajímavé ornamenty vyniknou především na pouzdře. Běžně také vyrábí číselníky, často vrstvené a z různých materiálů, sám vyrábí ručky, nanáší luminiscenční barvu na ručky a indexy, upravuje použitý strojek. Až na tyto „Maličké“.

Vícedílné pouzdro je vytvořené ze dvou materiálů – titanu a damasteelu. Oba jsou zcela jasně rozpoznatelné, damasteel najdeme na lunetě, titanový je zbytek pouzdra včetně nožek, korunky a dýnka. A rozměry? Bez korunky 36 mm, s korunkou 38,5 mm, výška 9,7 mm – pro holčičí ruku tedy tak akorát. Korunka má v průměru 4,8 mm, je tedy drobnější, ale s tím se u menších hodinek počítá. Nemá vroubkování, proto může být seřizování trochu obtížnější. Použití titanu ovlivnilo váhu hodinek – včetně ocelového milánského tahu váží pouhých 79 g. Pouzdro je částečně leštěné (luneta, korunka), částečně pískované (střední část pouzdra, nožky, dýnko). Kombinace pískovaného a leštěného povrchu společně s vzorem damašku hodinkám sluší a okamžitě upoutá oči.

Číselník papi nevyráběl, použil tovární, černě lakovaný. V továrně také nanesli luminiscenční barvu na stupnice, indexy a ručky. Vnější stupnice od 0 do 60 patří k centrální vteřinové ručce, která je černě lakovaná a trochu se v číselníku ztrácí. Velké hodinové indexy jsou na stupnici přerušeny datovým okénkem s bílým orámováním na pozici „3“, pod číselníkem se skrývá bílý datový věnec s černým tiskem. Odečet data je velmi rychlý, snadný a intuitivní. Vnitřní stupnice nese číslice od 13 do 24, což vzhledem k absenci GMT ručky považuji především za ozdobu. Bíle zvýrazněná hodinová a minutová ručka mají mečovitý tvar, jsou spíše drobnější a na číselníku díky přesahu do stupnic umožňují jednoduchý odečet času. Celkově na mě číselník působí přehledně a vhodně se doplňuje s vzorovanou lunetou. Tvář hodinek dotváří klenuté safírové sklíčko bez antireflexu.

A spodní strana hodinek? I zde náš čeká překvapení – papi hodinky opatřil titanovým pevným dýnkem bez průhledu na strojek. Přišroubované je čtyřmi šroubky v místě nožek. Přitom je docela škoda, že na použitý kalibr ETA 2892 nevidíme, mohli bychom třeba obdivovat upravený rotor automatického nátahu? Tak si aspoň můžeme poslechnout tikání frekvencí 28.800 půlkmitů za hodinu. Hodinky vydrží natažené přibližně 42 hodin, ale určitě jim prospěje pravidelné natahování každý den. A můžete je buď „vrtět“ v ruce (nebo na watchwinderu) nebo je prostě natáhnete ručně. Hacking je příjemným bonusem při seřizování. Dýnko má ve středu zajímavé rýhování od soustružení. Líbí se mi, jsem ráda, že ho papi na dýnku nechal. A z dobrých míst jsem zaslechla, že na dýnko přibude ještě darovací věnování…

Většina „berkusovek“ se ke mně dostala na ručně šitých řemenech. Ne však „maličké“. Budoucí majitel si přál hodinky na milánském tahu (mesh) s posuvnou částí spony. Vybrané řešení tak umožní na milimetry přesné upevnění na ruce. Je známé, že v zimě máme zápěstí trochu slabší, zatímco v létě se stane silnějším. S touto sponou budete mít nošení výrazně snazší. Trochu mě ruší leštění tahu a spony, možná by byl hezčí v matném provedení? Hodinky měly být původně na koženém řemenu, ale zadání se změnilo a určitě jim bude slušet i silikonový pásek.

Hodinky mistr Berkus vyrobil na míru, budou krásným dárkem pro jednu výjimečnou ženu. Jsou tak odlišné od ostatní Ondřejovy produkce, dovedu si je představit, že by i mne provázely každým dnem. Zajímavé pouzdro, odolný a přesný strojek, upevnění na ruce, to vše z „maličkých“ dělá výjimečný solitér, který si zamilujete a začnete přemýšlet nad dárkem pro svou ženu, přítelkyni, milenku… Máte šanci, papi vám určitě rád nějaké podle společného návrhu vyrobí.

Autor textu: Olie

Autor fotografií: 🙂 kibi

Album všech fotografií.