Hodinky mohou vypadat různě – jako něco, co sem spadlo z budoucnosti, jako od kolotoče, jako bojové obrněné vozidlo, historicky… vždy asi trochu odrážejí obraz nitra svého nositele. A to ať to chceme nebo snad někdy ani nechceme. Co by asi říkaly o svém majiteli tyto hodinky, co myslíte?

Počátky firmy STOWA mají své kořeny v roce 1927, kdy Storz Walter firmu v Německu (Hornberg/Kinzigtal) založil. A po peripetiích WWII a znárodněného průmyslu firma přežila a dnes slaví už 84. výročí. A díky bohu, že je zase v soukromých rukou Jörga Schauera, který v tradici precizně udělaných hodinek s výrazným designem pokračuje. A zajímavé jistě je i to, že hodinky Antea vyhrály v konkurenci cca 500 hodinek v roce 2005 cenu (International Watch Award – „Goldene Unruhe 2005“). Je to jistě i ocenění tradice a čistoty tohoto designu.

Čistý funkcionalistický a modernistický design – Bauhaus – ze začátku 20. století se projevil v nejrůznějších oblastech – od architektury, přes oblečení, nábytek, domácí doplňky a samozřejmě i v hodinkách. A německé hodinky z funkcionalistických kořenů vycházejí i dnes. Podobný jednoduchý, funkční a krásný design najdeme u několika výrobců, třeba u firmy Junghans je to také součást tradice. Hodinky Stowa Antea, ze kterých tento model vychází, mají svůj zrod už v roce 1938.

Ocelové válcové pouzdro je perfektně leštěné, údajně finální úpravy dělá ručně sám majitel firmy. Pro oblekové hodinky Stowa je typický hranatý lomený tvar nožiček. Nožky jsou poměrně subtilní, ale pod manžetou košile v kanceláři hodinky asi utrpí méně nárazů, než na skále při volném lezení. Průměr pouzdra je 39 milimetrů, tloušťka příjemných 9,1 mm a rozteč nožek 20 mm. Odolnost proti vodě v tomto případě stačí pro běžné aktivity – 5 ATM. Pro výměnu řemenů jsou příjemné vrtané nožky, kdy pro výměnu vlastně ani nepotřebujeme speciální nástroj. U oblekových hodinek je to trochu překvapivé, běžnější je to spíš u potápěčských hodinek. Je to jen drobnost, ale velmi příjemný detail.

Číselník kryje velké safírové sklíčko. Úzká luneta hodinky opticky na ruce trochu zvětšuje.

Korunka je příjemně veliká a hodinky se s ní dobře ovládají. Nese na sobě logo výrobce a není šroubovací.

Číselník není čistě bílý, spíš má krémovou barvu. Jednoduchý černý potisk číselných hodinových a čárkových minutových indexů doplňuje už jen značka a datumové okénko na pozici „6“.

Rovné ocelové ručky jsou jen jemně zahrocené na koncích, černé lakování přispívá k jejich skvělé čitelnosti. Luminiscenci nehledejte, na hodinkách není, ale i tak jsou hodinky dobře čitelné v nejrůznějších světelných podmínkách.

Švýcarský kalibr, který v hodinkách tiká, je ETA 2824-2 v provedení Elabore. Je velmi pěkně zdobený, i zlacené gravírování rotoru je pěkné. K celkovému provedení hodinek se hodí a, jak jsem slyšel, obvykle je i velmi přesný.

Ocelové dýnko je přišroubované šesti šroubky. Průhled na strojek v něm je také z odolného safíru, což nebývá zvykem ani u výrazně dražších hodinek, obvykle na dýncích najdeme průhledy z minerálního skla. Ony průhledy jsou vůbec zvláštní věc. Jeden mýtus říká, že za jejich rozšířením v hodinkách je pan Nicolas Hayek, který se tak (velmi úspěšně) snažil zastavit odklon zákazníků od tradičních mechanických strojků ke quartzovým. Pravdou je, že pouzdra s průhledem v dýnku obvykle mají o něco menší odolnost jak mechanickou, tak i proti působení magnetických polí na jemné kovové součástky. Ale i tak – průhledy na strojek jsou krásné a já je na hodinkách mám moc rád!

Na hodinkách byl při fotografování neoriginální hnědý řemen z výroby u mistra Šímy. Kvalita řemenu v tomto případě odpovídá kráse hodinek. Originální řemen je černý, já si myslím, že tento ručně šitý se k nim hodí lépe. A pokud máte raději ocelový tah – náramek, pak bych asi sáhnul po jemném milánském tahu (mesh).

Takže kdo si takovéto hodinky koupí? Vzhledem k tomu, že jsou poměrně finančně dostupné (kolem 600 Euro), tak to budete třeba i vy? A doporučuji se podívat na celou řadu Antea, něco vás v ní určitě zaujme, já bych si určitě vybral.

Autor textu i fotografií: 🙂 kibi

Album fotografií.

A ještě druhé album.