Co napsat o hodinkách, které už nemám? Snad jen to, že se mi po nich stýská. Hodinky Elgin jsem koupil těsně před Vánoci na fóru, kde se nějaký čas povalovaly bez zájmu v inzerci. Chtěl jsem si vyzkoušet nějaké neobvyklé hodinky, tak jsem je koupil.

Nepovedlo se mi zjistit přesný rok výroby, ale design a použitý strojek odkazují k 70. letům. Hodinky byly navzdory svému stáří v naprosto perfektním stavu, dokonce ještě měly folii na dýnku a zřejmě nebyly nikdy nošeny. Nosil jsem je zřejmě až já, a to ještě ne moc často.

Stručný popis hodinek

Tvar pouzdra s osmiúhelníkovou lunetou jasně odkazuje na slavný model Royal Oak z roku 1972 od firmy Audemars Piquet. Pouzdro je kvalitně zpracované a umně se na něm střídá leštěný povrch s povrchem broušeným. Luneta je uchycena osmi šroubky, které jsou zapuštěny v šestiúhelníkových otvorech. Pouzdro se tedy hemží různými úhly, záhyby a dalšími drobnými detaily, které zvyšují celkovou atraktivitu hodinek. Průměr pouzdra je 37,5mm, což byla v době jejich vzniku poměrně standardní velikost, ale dnes se již mohou hodinky zdát malé.

Světlý číselník je galvanicky pokoven a na světle se krásně leskne, stejně tak jako plastické indexy zlaté barvy. Minutová a sekundová stupnice, která je kolem číselníku, je matná a je zdobena jemnými drážkami. Ručky (hodinovka a minutovka) mají hranatý tvar a jsou opatřeny luminiscenčním nátěrem na bázi tritia, který se v 70. letech ještě směl používat. Hodinovka a minutovka tedy v noci poměrně dobře svítí a není problém odečíst čas ani ve tmě. Sekundovka je tmavě červená, spíš až hnědá, těžko říct, jestli je lakovaná nebo její barva vznikla zahříváním na určitou teplotu, tak jak se to dělá např. u ruček modřených.

Na pozici 3 nalezneme datové okénko, ve kterém je nejenom číslo, ale i název dne. Názvy dnů jsou ve španělštině nebo angličtině, záleží na výběru uživatele. Velice zajímavá je dvoubarevnost datových věnců, ten s názvem dne je bílý a věnec s číslem dne je černý. Název výrobce je umístěn na pozici 9 a opticky tak vyvažuje datumku. Nastavení datumovky je řízeno korunkou.

Kovový náramek má značně atypické uchycení, čímž je ztížena, ne-li dokonce znemožněna, jeho výměna za jiný kovový náramek nebo kožený řemen. Samotné zpracování kovového náramku je velmi dobré. Články jsou z plného materiálu, žádný skládaný plech, a jsou velmi přesně obrobeny. Jejich povrch je broušený a boky náramku jsou leštěné, takže i zde dochází ke stejnému střídání vzhledu povrchů jako u samotných hodinek. Spona je jednoduchá, plechová a bez pojistky.

Strojek s automatický nátahem pochází od výrobce A. Schild. Za dobu, co jsem hodinky vlastnil a občas nosil, nemůžu najít nic, co by mi na použitém strojku vadilo. Fungoval bez problémů, rezerva chodu byla naprosto dostatečná a přesnost se pohybovala do 10 sekund denně. Strojek dokonce umožňoval ruční nátah, což u starších automatických strojků není úplně častý jev. Samozřejmostí již byla nárazuvzdorná setrvačka se systémem incabloc.

Dojmy z nošení

Jak jsem se již výše zmiňoval, hodinky jsem nenosil příliš často. Ovšem i to občasné nošení mi dělalo radost. Velikost hodinek (37,5mm) mi seděla akorát a navzdory atypickému tvaru pouzdra se nosily velmi pohodlně. Zajímavý tvar spojený s integrovaným kovovým náramkem dává hodinkám velmi nadčasový vzhled a nebyl problém je nosit k jakémukoliv oblečení. Já je nejraději nosil v létě, ke košili s krátkým rukávem. Přesný strojek s automatickým nátahem, ukazatel datumu i dne v týdnu a svítící ručky jsou přesně ty vlastnosti, které z nich dělaly skvělé hodinky na denní nošení. Zpětně trošku lituji, že jsem je nenosil častěji.

I přesto, že jsem hodinky později prodal, tak jejich nákupu rozhodně nelituji. Dělaly mi velkou radost jak při nošení, tak při prostém pohledu na ně, když byly uloženy v krabičce a čekaly, až si je vezmu na ruku. Navíc jsem si diky nim ověřil, že ani atypický a poněkud extravagantní tvar hodinek nemusí být na škodu.

Autor textu: Tadeáš Tada Plachý

Autor fotografií: 🙂 kibi

Album fotografií hodinek Elgin – vintage.