Největší sbírka autorských fotografií hodinek

Náramkové hodinky patří k historii dobývání vesmíru stejně neodmyslitelně, jako je Měsíc připoután k naší planetě. Asi každý, kdo se pohybuje ve světě hodinek, zná příběh hodinek Omega Speedmaster Professional, coby jediných oficiálně certifikovaných hodinek pro vesmírné lety s lidskou posádkou. Málokdo už ale ví, že kromě hodinek značky Omega se do vesmíru podívalo spousty jiných hodinek, s tím malým rozdílem, že jejich výrobci toho nedokázali náležitě marketingově využít.

Tím se dostáváme k hodinkám Bulova Accutron Astronaut. Bez přehánění se dá říct, že americký kosmický program ve svých počátcích zcela stál na výrobcích firmy Bulova a na jejich převratné technologii ladičkových hodinek Accutron. Technologie ladičkových hodinek umožňovala v šedesátých letech dosud nevídanou přesnost, firma Bulova garantovala maximální odchylku do 2 vteřin denně. Takováto přesnost byla v šedesátých letech, kdy stále kralovaly mechanické hodinky, naprosto nevídaná. Firma Bulova se tudíž stala dodavatelem veškerých palubních hodin pro vesmírný program USA (zároveň též pro letecký průmysl).

Ve službách NASA, CIA a USAF

V roce 1962 firma Bulova vyrobila první hodinky Accutron Astronaut, které se, jak již jejich jméno naznačuje, měly stát osobní časomírou statečných mužů amerického vesmírného programu.

Hodinky byly vybaveny ladičkovým strojkem s označením cal. 214HN, který byl oproti standardnímu cal. 214 vybaven hackingem (zastavením vteřinové ručky při seřizování hodinek) a GMT hodinovou ručkou, která oběhne číselník jedenkrát za 24 hodin a umožňuje tak v kombinaci s otočnou lunetou měřit čas v druhé časové zóně.

Kombinace nejnovější technologie, zajímavých funkcí a naprosto nadčasového vzhledu znamenala již v šedesátých letech velký úspěch pro hodinky Accutron Astronaut.

Předsedou správní rady firmy Bulova byl na počátku 60. let generál Omar Bradley, který se významně zasadil, aby v rámci kampaně „Buy American“ byly hodinky Bulova Accutron Astronaut v popředí zájmu lidí pracujících pro vojensko-technologický komplex, tj. vědců, pilotů a samozřejmě též astronautů, kteří v první polovině šedesátých let pronikali krůček po krůčku na oběžnou dráhu planety Země a později se dostali až na Měsíc. Není se tedy čemu divit, když na dobových fotografiích spatříme lidi, kteří měli co dočinění s kosmickým programem, právě s hodinkami Bulova Accutron Astronaut na levém zápěstí.

Hodinky Accutron Astronaut se staly oblíbenými i mezi piloty amerického vojenského a námořního letectva během války ve Vietnamu. Mnoho pilotů se rozhodlo vsadit na novou a velmi přesnou technologii ladičkových hodinek, přestože mnoho jiných se stále drželo osvědčených mechanických hodinek jako Glycine Airman nebo Rolex GMT Master.

Důležitou roli Astronauty sehrály hlavně jako součást výstroje pilotů CIA, kteří je měli jako povinnou výbavu na špionážní mise v letounech Lockheed A-12, protože při náročných testech se ukázalo, že jedině tyto hodinky splňují podmínky odolnosti a přesnosti, které na ně byly kladeny při výškových špionážních letech, kdy letadla překračovala rychlost MACH 3. Při letu dosahovala teplota v kabině letounu až 60 stupňů celsia a pilot Frank Murray později prohlásil, že jediné hodinky schopné fungovat při této teplotě, byly právě Accutron Astronaut.

Hodinky Accutron Astronaut je též možné spatřit na zápěstí testovacích pilotů pokusného raketového letounu North American X-15, kteří je též „fasovali“ jako povinnou výbavu pro své lety. Letoun North American X-15 dosahoval rychlosti přesahující 7000Km/h a není tedy pochyb o extrémních podmínkách, které musely v jeho kabině panovat. Na dobové fotografii je testovací pilot Robert M. White, který má přes speciální leteckou kombinézu připevněny za pomoci několika spojených řemínků hodinky Accutron Astronaut, které jsou sice špatně viditelné, přesto díky nezaměnitelnému tvaru rozeznatelné.

První americké hodinky ve vesmíru

Model Accutron Astronaut od firmy Bulova se stal prvními americkými hodinkami ve vesmíru při misi Mercury 9 v kosmické lodi Faith 7. Astronaut Gordon „Gordo“ Cooper měl při startu dne 15. května 1963 na pravé ruce hodinky Bulova Accutron Astronaut a na levém zápěstí měl model Speedmaster Professional od švýcarské firmy Omega, aby mohl porovnat, které lépe obstojí v náročných podmínkách letu do vesmíru.

Mezi fanoušky značky Omega stále žije mýtus, že Gordon Cooper použil své Speedmastery Professional pro načasování brzdného manévru při vstupu zpět do atmosféry. Tento mýtus ovšem vyvrací sám Cooper ve své autobiografii. V knize „Leap of Faith“ uvádí, že Omegy se hned po startu začaly silně zpožďovat (mechanický strojek byl zřejmě poškozen silným přetížením při startu), tudíž po zbytek mise krom palubních hodin (taktéž Bulova Accutron) používal jako časomíru právě hodinky Accutron Astronaut a právě díky jejich přesnosti a spolehlivosti mohl správně načasovat brzdný manévr a dosáhl tak nejpřesnějšího přistání v dějinách programu Mercury.

Na fotografii je vidět Gordon Cooper na váze před startem mise Mercury 9. Na jeho zápěstí jsou jasně zřetelné hodinky Accutron Astronaut na nestandardním náramku od firmy Kreisler. Na detailnějším záběru je vidět, že luneta je pootočena o +5 hodin tak, aby hodinky ukazovaly střední GMT a floridský místní čas, odkud se startovalo.

Dalším, možná ještě známějším, majitelem a nositelem hodinek Accutron Astronaut byl Scott Carpenter (další astronaut programu Mercury), který se s nimi objevil na obálce časopisu Paris Match již v roce 1962. Jednalo se o jeho vlastní hodinky a jsou zachyceny i na dalších fotografiích z jeho života. Jelikož bylo dobrým zvykem většiny amerických astronautů nosit na mise jednak přidělené hodinky, tak své osobní jako zálohu, je velice pravděpodobné, že i Carpenterovy Astronauty se podívaly do vesmíru.

23. března 1965 letěly do vesmíru další hodinky Accutron Astronaut, které měl na zápěstí Virgil „Gus’“ Grissom při misi Gemini 3. Zajímavé je, že si je vypůjčil od záložního pilota Wallyho Schirra. Jedná se o zajímavou, takzvanou „švýcarskou“ verzi Accutron Astronaut, která má odlišný číselník, ručky a černou smaltovou lunetu místo klasické nerezové. Grissom na oplátku zakoupil hodinky nové, aby je mohl dát Schirrovi. Ten se ale dočkal vrácení svých hodinek až po Grissomově smrti v roce 1967, kdy mu je předala Grissomova vdova. Původní Grissomovy Accutron Astronaut se v roce 1999 vydražily za 3.680 dolarů v aukční síni Christies.

Začátek éry Omega

V roce 1965 NASA zahájila výběrové řízení na nové hodinky, které by se staly standardní výbavou pro všechny budoucí lety do vesmíru. Soutěže se účastnily krom hodinek Omega a Bulova ještě firmy Benrus, Elgin, Gruen, Hamilton, Longine, Mido, Piccard a Rolex. Do druhé fáze testů se dostaly pouze hodinky firem Longines, Omega a Rolex (slavný model Cosmograph Daytona). Hlavním požadavkem na hodinky byl chronograf, protože astronauti při svých misích často potřebovali měřit kratší časové úseky s vysokou přesnosti. Z tohoto požadavku vyplývá, že se hodinky Accutron Astronaut těchto zkoušet neúčastnily. Důvod proč hodinky firmy Bulova v první fázi testování selhaly a ani přesná specifikace tohoto modelu není známa. Vítězem zkoušek z roku 1965 se staly hodinky Omega Speedmaster Professional a staly se tak povinnou součástí vybavení pro všechny budoucí lety do vesmíru.

Gordon Cooper, známý svým kladným vztahem k hodinkám Accutron, po zkouškách z roku 1965 hovořil o tom, že Omegy jsou jen o vlásek lepší než Accutron Astronaut, a to právě díky funkci chronografu. Nutno dodat, že NASA hledala odolné, takřka nezničitelné a taktéž levné hodinky. Omega tyto požadavky bezezbytku splnila – nové Omega Speedmaster Professional stály v polovině 60. let zhruba 85 dolarů, kdežto hodinky Accutron Astronaut stály 175 dolarů.

Program Apollo

Výrobky firmy Bulova využívající technologii Accutron sehrály svou roli i v programu Apollo, jehož cílem bylo dopravit lidskou posádku na Měsíc. Všechny moduly mise programu Apollo používaly jako palubní hodiny výrobky firmy Bulova, stejně jako ostatní časoměrná zařízení, která byla při tomto programu využívána. Na povrchu Měsíce, v Moři klidu, leží do dnešních dnů přístroj, který měl synchronizovat datové přenosy mezi povrchem Měsíce a řídícím střediskem na Zemi, a čas v tomto přístroji odměřoval hodinový stroj firmy Bulova, využívající ladičkovou technologii Accutron. Hodinky Bulova Accutron tak zanechaly trvalou a nesmazatelnou stopu i na Měsíci.

Autor: Tadeáš Plachý (Tada)

Zdroje:
http://accutron.org/214/aerospace.htm
http://www.wikipedia.org
http://www.elektron.demon.co.uk/carpenter.jpg

Další fotografie hodinek Bulova Accutron Astronaut najdete v Galerii.

Tadovi za článek velmi děkuji, je super! 🙂 kibi